Článek
Parkinsonova nemoc se většinou ohlašuje u lidí po padesátce, není to však železné pravidlo, někdy člověka postihne dříve. Projevuje se například strnulostí tváře, ztuhlostí svalů, zpomalenými pohyby, třesem prstů či víček, čelisti, jazyka nebo naopak vůlí neovlivnitelným pohybovým neklidem.
Pro nemoc je typická únava, ztížená mluva, deprese a závratě. „Nemoc způsobuje odumírání mozkových buněk, které produkují dopamin. Člověk tak postupně ztrácí kontrolu nad svými pohyby. Současná medicína neumí Parkinsonovu nemoc vyléčit, ale zásadně mírní příznaky,“ vysvětluje vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN profesor Robert Jech.
Prvotní příznaky, které mohou upozornit na Parkinsonovu chorobu
Nemocní mají k dispozici léčbu léky a operativní řešení hlubokou mozkovou stimulací nebo tzv. pumpovými systémy, kterými se účinný lék zavádí přímo do tenkého střeva nebo pod kůži.
Většině nemocných je přitom doporučena léková terapie - až v případě, že nefunguje, je jim doporučena operace. Mnozí lékaři jsou totiž k operačním metodám skeptičtí a místo toho, aby nemocného odkázali včas do speciálního tzv. extrapyramidového centra, kde by nemocným nabídli komplexní léčbu, léčí je sami.
„Z odpovědí našich pacientů vyplynulo, že přibližně pětina jejich lékařů je k operačním metodám skeptická a vzhledem k tomu, že svým lékařům důvěřují, spoléhají jen na jejich doporučení. Do speciálního tzv .extrapyramidového centra se tak až třetina ze všech nemocných dostává až na vlastní žádost,” upozorňuje Romana Skála-Rosenbaum, předsedkyně pacientské organizace Parkinson-Help z. s.
Měl návaly vzteku a křeče, vše zmírnila elektroda v hlavě
Podle specialistů tak hlubokou mozkovou stimulaci podstupuje pouze kolem jednoho procenta nemocných, přestože by tato metoda mohla pomoci 15-20 % parkinsoniků.
Problém je navíc také v tom, že ideální načasování pro tento zákrok je 4-7 let od stanovení diagnózy, přičemž mnozí nemocní se do centra dostávají později. Vše navíc zpožďují i dlouhé čekací lhůty na samotnou operaci, které trvaly i rok již před koronavirovou epidemií. Nyní se tyto lhůty i kvůli epidemii prohlubují.
„Všechny neakutní operace a zákroky se odkládají a bohužel jsou mezi nimi i ty, na které pacienti s Parkinsonovou nemocí čekají obvykle přes rok, a to po dalším několikaměsíčním vyhodnocování, zda jsou vůbec k takovému zákroku vhodní,“ potvrzuje Robert Jech.
