Onemocnění sítnice je vždy závažné. Aby se dalo řešit, je nutné přijít k lékaři včas

Sítnice se nachází vzadu na vnitřní straně oka. Obsahuje nervová vlákna a světločivné buňky: tyčinky a čípky. „Zachycuje tak obraz jako světločivný čip v digitálním fotoaparátu a zrakovým nervem jej posílá do mozkové kůry,“ vysvětluje primářka Šárka Skorkovská z Oční kliniky NeoVize Brno.

Pro ostré vidění, čtení, řízení auta, sledování televize a rozeznávání obličejů je nejdůležitější centrální část sítnice, zvaná žlutá skvrna neboli makula. Jde o místo nejostřejšího vidění. Periferní sítnice pak slouží k perifernímu vidění.

Důležitou součástí oka je také sklivec. Jedná se o rosolovitou, průhlednou tkáň, která vyplňuje oční dutinu a zevnitř naléhá na oční sítnici. Sítnice i sklivec spolu úzce souvisejí. Poruchy sklivce vedou k chorobám sítnice, a tím pádem i k poruchám vidění.

Nejčastěji stojí za poškozením sítnice stárnutí, genetika, úrazy i nádory. Z pohledu stárnutí a genetiky se často jedná o degenerativní změny na sítnici a tzv. makulární degeneraci.

Postihuje především lidi nad 50 let a je nejčastější příčinou závažného poškození zraku a významného poklesu vidění, kdy dochází k výpadku centrálního vidění a zůstává pouze periferní.

„Jedná se o poškození tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu týdnů až měsíců,“ vysvětluje primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.

Jediným řešením tohoto onemocnění je biologická injekční léčba. Ta byla původně hrazena pacientem a pohybovala se v řádu desítek tisíc, nyní je na vybraných klinikách a ve vybraných nemocnicích hrazena pojišťovnou. Léčba je dlouhodobá a náročná pro pacienty i lékaře, ale je jedinou šancí onemocnění nejen zastavit a zrak udržet, ale též zlepšit subjektivní vidění zmírněním projevů.

Další pomůckou může být i dodržování zdravé životosprávy. „Vhodné je snížit světelnou zátěž sítnice omezením intenzivního osvětlení. Sítnice potřebuje část dne odpočívat a regenerovat tak, jak je přirozené při střídání dne a noci. Umělým prodlužováním dne silnými zářivkami zkracujeme čas potřebný k její regeneraci,“ doporučuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

V důsledku degenerace sítnice, ale také vlivem úrazů, nádorů a zánětů může dojít k takzvanému odchlípení sítnice, kdy se sítnice nadzvedává a postupně odlučuje od oční stěny.

„Odchlipování postupuje od okrajů až ke středu sítnice, kde je místo nejostřejšího vidění, proto také často dochází k výraznému poškození zraku,“ vysvětluje primářka Šárka Skorkovská.

Signálem postupujícího odchlípení sítnice může být clona, která se objeví při okraji zorného pole, v počátku nejčastěji v dolní části oka jakoby u nosu.

Při odchlípení sítnice je nezbytná operace. V současné době se nejčastěji přistupuje k PPV metodě, kdy lékař šetrně vstupuje do oka tenkými nástroji mikrootvory v oční bělimě. S pomocí mikroskopu pak provádí uvnitř oka jemné preparace, resekce a koagulace sítnice a sklivce.

Příznakem sesychání sklivce jsou zákalky, takzvané létající mušky. Odloučením zadní plochy sklivce od sítnice může vznikat větší pohybující se zákal, který někdy obtěžuje při čtení nebo jiné činnosti a pacienti jej popisují jako „pavoučka“.

Zákaly jsou většinou neškodné, ty větší lze odstranit laserovým zákrokem (vitreolýzou).

Pocit tzv. padajících sazí pak může být příznakem nebezpečnějšího onemocnění – trhliny v sítnici. Jestliže je prokázané odchlípení sítnice, jedinou možnou léčbou, která může zabránit ztrátě zraku, je operace.

Pokud je trhlina sítnice v ležící sítnici bez odchlípení, lze ji preventivně ošetřit i bez operačního zákroku, a to za pomoci speciálního argonového laseru, a tedy tzv. laserové koagulace.

Při trhlinách sítnice s odchlípením sítnice malého rozsahu se využívá speciální kryochirurgický přístroj, který pomocí dusíku prudce podchladí sondu a tuto chirurg aplikuje na postižená místa z vnější části oka při chirurgickém zákroku zvaném kryopexe.

V některých případech může být provedena tzv. vnitřní tamponáda, kdy je oční sklivec zcela odstraněn a nahrazen silikonovým olejem nebo expanzním plynem.

Diabetickou retinopatii způsobují vysoké hladiny cukru v krvi, které poškozují drobné cévy v oku a cévní stěna se stává málo kvalitní.

„Buď z ní prosakují tekutiny ven čili dochází k nežádoucímu otoku sítnice, k vyplavování cholesterolových krystalů nebo jiných usazenin. Anebo jsou cévy tak křehké, že se uzavřou, a pak vznikne nedokrvení. Oboje má velmi nežádoucí efekt pro vidění,“ upozorňuje primářka Skorkovská.

V České republice se s tímto onemocněním potýká více než 100 tisíc diabetiků, přičemž po dvaceti letech trvání cukrovky se v různém stupni závažnosti objevuje u 65 až 99 % z nich.

Pomoci v určitém směru může laserová koagulace sítnice, která vede ke snížení metabolických nároků sítnice a zajizvení škodlivých cév nebo míst, kde cévy chybí. „Koagulujeme buď v oblasti postižené cévy, nebo v ploše celé sítnice, záleží na stupni postižení,“ uvádí docentka Skorkovská.

I po tomto ambulantním zákroku je ale třeba pacienta sledovat, zda onemocnění nepostupuje.

Zrádnost onemocnění sítnice spočívá v jejich nenápadném, pomalém a bezpříznakovém vývoji. Onemocnění se často projeví náhlým zhoršením vidění až po dosažení určitého stadia.

Počátky poškození centrální části sítnice přitom dokáže odhalit jednoduchý test prostřednictvím tzv. Amslerovy mřížky. Jestliže se však choroba začala projevovat, může být poškození sítnice již nevratné.

„Pokud se vám náhle zhorší vidění, měli byste neprodleně kontaktovat očního lékaře,“ nabádá primářka Skorkovská a zároveň apeluje, aby lidé nepodceňovali pravidelné lékařské prohlídky, jelikož chorobám sítnice a sklivce a jejich zhoršování lze předcházet včasnou diagnostikou, případně je zavčasu řešit rychlým a bezbolestným zákrokem.

„Rozsah onemocnění může zjistit vyšetření pomocí očního tomografu OCT (optická koherenční tomografie). Při diabetické retinopatii může v přesné diagnostice pomoci umělá inteligence Aireen, která bezbolestně a neinvazivně během pár minut vyšetří oční pozadí a zjistí, zda nedochází k poškození sítnice vlivem vysoké hladiny cukru v krvi,“ upozorňuje Skorkovská.

Může se vám hodit na Firmy.cz: