Článek
Lékaři jí totiž osm týdnů před porodem operovali srdce, které jí začalo selhávat. Specialisté z Fakultní nemocnice v Olomouci (FNOL) úspěšně zvládli velmi náročný a ojedinělý výkon. „Šlo o operaci na otevřeném srdci, které museli na čtyřicet minut zastavit, a přitom pečlivě hlídat životní funkce matky i jejího nenarozeného dítěte,“ řekl Právu mluvčí nemocnice Egon Havrlant.
„V únoru jsem začala mít teploty, které neustupovaly. Byla jsem ve čtvrtém měsíci těhotenství. Jsem zdravotní sestra, takže jsem nic nepodceňovala a řešila jsem to se svým lékařem, který mě poslal do nemocnice v Šumperku. Nepotvrdila se chřipka, ani zánět močových cest. Teploty trvaly a příčina pořád nebyla jasná,“ uvedla čtyřiatřicetiletá Brachtlová, která žije v Libině na Šumpersku.
Měla zánětlivé onemocnění srdečních chlopní
Když pak za několik týdnů teplotu vystřídaly horečky a těhotné ženě začalo selhávat srdce, byla nakonec s podezřením na zánět srdečního svalu odeslána do olomoucké Fakultní nemocnice. Tam jí lékaři diagnostikovali takzvanou endokarditidu, tedy zánětlivé onemocnění srdečních chlopní.
Onemocnění léčili standardně antibiotiky a léčba zabrala. Jedna ze srdečních chlopní ale zůstala vlivem rozsáhlého zánětu poškozená a nefungovala správně. Brachtlová byla ve 29. týdnu těhotenství a olomoučtí lékaři stáli před vážným rozhodnutím, jak dál.
„Operační náhrada chlopně byla nutná, u běžných pacientů není o čem uvažovat. Tady šlo ovšem o těhotnou ženu. Mohli jsme těhotenství předčasně ukončit císařským řezem, ale riskovali bychom komplikace u nezralého dítěte. Plod měl v té době kolem jednoho a půl kilogramu,“ poznamenal přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FNOL Radovan Pilka.
Těhotenství by se ukončilo
Druhou cestou bylo těhotenství zachovat a operovat matku i s dítětem v děloze s tím, že by se při jakékoliv komplikaci těhotenství okamžitě ukončilo. „Bylo to těžké rozhodování, nikdo přece nemá patent na rozum,“ konstatoval Pilka.
Olomoučtí porodníci se nakonec dohodli s kolegy z Kardiochirurgické kliniky FNOL, že zvolí druhou variantu a budou se snažit těhotenství zachovat, aby matka mohla dítě donosit. „Stav, ve kterém se těhotná pacientka nacházela, byl velmi závažný. Poškozená chlopeň ji ohrožovala na životě a tím byl samozřejmě ohrožován i život jejího dítěte,“ zdůraznil přednosta Kardiochirurgické kliniky FNOL Vladimír Lonský, který se sám jako jeden z operatérů podílel na ojedinělém výkonu.
„Bylo to až hrozivé poslouchat srdeční ozvy plodu nad stojícím srdcem matky. Na mimotělní oběh jsme ji napojili na necelých osmdesát minut, celá operace trvala kolem čtyř hodin,“ konstatoval Lonský.
Zatímco kardiochirurgové vyměňovali poškozenou chlopeň Brachtlové za umělou náhradu, byli lékaři z porodnické kliniky v pohotovosti. „Byli jsme připraveni v případě jakýchkoliv komplikací okamžitě provést císařský řez. Sledovali jsme, co se děje s dítětem v děloze. Povedlo se, co jsme si naplánovali, takže těhotenství nebylo nutné předčasně ukončit,“ uvedl Pilka.