Od časopisů po internet aneb Jak sociální média narušují vnímání lidského těla

O tom, jak velký vliv na zdraví a také životy lidí mají sociální sítě, vypráví i zkušenost doktorky Nicole Hawkinsové, ředitelky uznávaného zařízení, kde řeší poruchy příjmu potravy.

V aktuálním roce 2023 čelí velmi nebezpečné výzvě – rapidně narůstá počet lidí, kteří kvůli některé poruše potřebují výživu sondou. Podle Hawkinsové za to z velké části mohou sociální sítě, uvádí server Psychology Today.

Ovšem nejde o nijak novodobý trend. Už studie zahájená v roce 1996 odhalila škodlivé účinky médií na vnímání „ideálního“ obrazu lidského těla. Od roku 2010 je pak viditelný a stále narůstající vliv sociálních sítí, kde dospívající stále více podléhají nerealistickým ideálům, což škodí jejich fyzickému i duševnímu zdraví.

Již ve zmiňovaném roce 1996 se doktorka Hawkinsová, tehdy ještě studentka, pustila do studie (publikována byla v roce 2004) zkoumající vliv témat na obálkách časopisů a v reklamách na image ženského těla.

Šla na to zpříma – pacientkám s poruchami příjmu potravy, ale i těm bez nich, předložila 30 obrázků z časopisů, kde byly ženy nadmíru sexualizovány a idealizovány. Po pouhé půlhodině hodnocení byly naprosto všechny těmito obrázky hluboce negativně zasaženy.

A i když to nebylo překvapivé zjištění, negativní účinky na duševní pohodu byly natolik veliké, že komise, která studii povolila, posléze dodala, že by tak nikdy neučinila, kdyby „členové tušili, jak moc velký dopad bude mít“. Hawkinsová i proto věří, že podobné obrázky měly být už v té době zakázány. Bohužel se tak nestalo.

Během 90. let minulého století byla sociální média ještě v plenkách, reklama se objevovala hlavně v časopisech, televizi nebo v kamenných obchodech. Rychlý posun kolem roku 2010 ale vše „nakopl“.

Podle odhadů z roku 2021 lidé aktuálně „konzumují“ 4000 až 10 000 reklam denně. Podstatnou a rozhodně ne malou část tvoří sexualizované a hubené modelky či modelové.

Již delší dobu jsou totiž právě štíhlí lidé atraktivním marketingovým tahákem, který upoutává pozornost, podle odborníků i zlepšuje zapamatovatelnost reklamy a zvyšuje prodej. Lidskému blahu to ale neprospívá, což marketingová oddělení firem zcela ignorují.

Celý problém pak ještě prohlubuje fakt, že každý třetí dospívající je prokazatelně závislý na sociálních sítích, i když si to neuvědomuje. Pacienti s poruchami příjmu potravy pak podle sledovaných dat tráví na sítích neuvěřitelných 10-12 hodin denně.

Psychické potíže u mladých lidí doprovází – platilo to hlavně v době covidové, kdy byly počítače a mobily hlavním zdrojem komunikace – i strach z opětovného seznámení a komunikace tváří v tvář, za což mohou opět technologie.

Díky různým filtrům totiž není potřeba plastických operací k úpravě vrásek, velkého nosu či čehokoli dalšího, stačí jedna aplikace a na fotkách vypadá každý přesně tak, jak by chtěl.

Jenže když dojde na osobní setkání, filtr už nepomůže a na scénu vstupuje strach a stres, že nás někdo druhý odsoudí, protože nevypadáme tak, jak jsme avizovali.

Lajkování či komentování příspěvků, které se mladým lidem líbí, pak ještě více zvyšuje pravděpodobnost, že jim sociální sítě budou nabízet další obsah podobný tomu, který vyhledávají. Na tom jsou koneckonců postaveny mnohé sítě. Zjištění studie z roku 2017, která upozornila na silnou spojitost mezi sledováním Instagramu a poruchami příjmu potravy, pak není nijak překvapivé.

V roce 2021 pak svět „konečně potvrdil“ to, co bylo všem jasné – sociální sítě mají navržené specifické algoritmy, které lákají mladé uživatele a nabízeným obsahem vytvářejí jejich závislost na sítích.

Bývalá produktová manažerka společnosti Meta Frances Haugenová například zveřejnila řadu interních dokumentů, z nich jeden prokázal přímou souvislost mezi používáním Instagramu a sebevražednými myšlenkami u 13 procent britských dívek a 6 procent amerických náctiletých. Meta tak podle ní „vydělávala na duševní nemoci mladých“.