Článek
Máte mezi svými pacienty více žen, nebo mužů?
Více žen.
Statistiky uvádí, že až dvě třetiny všech slepých osob jsou ženského pohlaví. Čím to může být způsobeno?
Slepota u žen není dána tím, že by nechodily na preventivní prohlídky. Největší vliv má to, že se dožívají vyššího věku než muži, kvůli čemuž jsou u nich častější vady dané stářím – především makulární degenerace, katarakta nebo glaukom, případně jejich kombinace. Ty vedou k poruše zraku, slabozrakosti až slepotě.
Podle studie amerického National Institutes of Health jsou ženy k rozvoji zeleného zákalu náchylnější. Existuje ještě jiná příčina než vyšší dožití?
Glaukom se nejvíce vyskytuje u osob nad 60 let věku, nebezpečí jeho propuknutí však začíná již mezi 40 a 45 lety. Největší riziko vzniku a progrese glaukomu spočívá ve zvýšeném nitroočním tlaku, kvůli němuž se poškodí zrakový nerv, dojde k úbytku jeho nervových vláken a defektům zorného pole.
Mezi další rizikové faktory patří dědičnost (až 50% pravděpodobnost), rasa, pohlaví, myopie (krátkozrakost – pozn. red.) nebo některá kardiovaskulární onemocnění.
Nitrooční tlak, nejvýznamnější rizikový faktor, se může zvyšovat psychickým stresem, kouřením nebo také vypitím většího množství vody za krátký čas. Naopak ho snižuje sport nebo třeba pobyt v sauně.
Na oči má prý vliv i nedostatek estrogenu během menopauzy. Může s vadami zraku souviset?
Spojitost mezi nitroočním tlakem a ženskými pohlavními hormony, mimo jiné estrogenem, které výši tlaku regulují, je potvrzena. Během těhotenství nitrooční tlak v průměru klesá, naopak v menopauze mírně stoupá. Ženy mají navíc citlivější terč zrakového nervu na působení tlaku, proto se u nich glaukomové poškození projevuje dříve než u mužů.
Opravdu je kouření pro oči tak škodlivé?
Ano, zvyšuje riziko vzniku ještě častější nemoci, věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) neboli degenerace žluté skvrny, kterou nejvíce trpí lidé starší 55 let. Ta existuje ve dvou formách – suché a vlhké.
Oční lékařka MUDr. Helena Štrofová v ordinaci Vidente na Vinohradech
Suchá forma je častější, vyskytuje se až u 90 % nemocných VPMD. Ve zhruba pětině případů vede ke slepotě. Vzácnější vlhká forma vede ke ztrátě zraku až u 85 % případů. Nemoc má vícero příčin, mezi hlavní se řadí opět věk, rasa, pohlaví, nemoci oběhové soustavy, kouření, obezita apod. U kuřáků se zvyšuje riziko vzniku jak suché, tak i vlhké formy.
Jak se degenerace žluté skvrny pozná?
Nemoc se projevuje zprvu nenápadně. K očnímu lékaři pacienti nejčastěji přicházejí pro zhoršené vidění na čtení – stěžují si na deformaci obrazu, výpadky písmen nebo celých části slov. Jde o tzv. metamorfopsie.
Postupně jsou tito jedinci neschopní číst a psát, také hůře vidí do dálky, nedokáží rozeznávat obličeje a nápisy. Často musí natáčet hlavu, aby obraz dopadl na zdravá místa sítnice, která jsou schopna detaily rozlišit. Periferní vidění přitom zůstává zachováno.
Lze tomuto onemocnění předcházet?
Snížit riziko vzniku makulární degenerace může ukončení kouření a také užívání vysokých dávek antioxidačních vitamínů. Pomoci mohou lutein, zeaxantin, vitamíny C a E, zinek, selen či esenciální omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Pozitivní efekt má strava bohatá na ryby, zelenina se zelenými listy, oranžová a červená zelenina či ovoce.
Ovlivňuje kouření i rozvoj šedého zákalu?
Kuřáci jsou stejně jako v předchozích případech k rozvoji šedého zákalu neboli katarakty náchylnější, rizikovým faktorem je ale i cukrovka, alkohol nebo průjmová onemocnění. Kromě stárnutí patří mezi jeho další příčiny oční úrazy, záněty a nádory, vliv mají i kortikoidy.
Katarakta je celosvětově nejčastější příčinou slepoty, v rozvinutých zemích je ale až na čtvrtém místě. Jedná se o zkalení čočky, které způsobí poruchu průhlednosti a neostrý obraz na sítnici. Člověk trpící šedým zákalem má pocit, jako by se díval přes mlhu nebo papír, může vidět prstenec kolem světel. První obtíže často zpozoruje v noci nebo za šera při jízdě autem, kdy je oslňován protijedoucími vozidly.
Můžou některé léky jako nežádoucí účinek způsobit poruchy zraku?
Známý je vliv kortikoidů na vzniku katarakty v mladším věku a u predisponovaných pacientů na vznik glaukomu. Oční problémy někdy způsobují nežádoucí účinky dalších léčiv, toxický vliv na sítnici mají např. antimalarika (chlorochin). Kvůli nim ubývá zevní vrstvy epitelu sítnice a vzniká tak defekt v zorném poli.
Podobně působí také tamoxifen, lék na rakovinu prsu. Při jejich užívání jsou vhodné pravidelné kontroly sítnice v rozkapání. Lék etamutol na tuberkulózu působí toxicky na zrakový nerv, porušuje barvocit a vede k zúžení zorného pole. Na epilepsii lék vigabatrin také poškozuje zrakový nerv a narušuje zorné pole. Pokud pacient některý z těchto léků užívá, doporučuje ošetřující lékař pravidelné oční kontroly k vyloučení očních vad vlivem léčiv.
Přibývá případů diabetické slepoty?
Stále vídáme zanedbané formy tzv. diabetické retinopatie. Slepotou jsou nejvíce ohroženi diabetici, kteří nedodržují stanovenou dietu a léčbu a vynechávají pravidelné oční kontroly jedenkrát za rok.
U diabetu se nejedná o poškození sítnice, ale jejích cév. Ty při zvýšené hladině cukru v krvi nedokážou regulovat průtok krve, která posléze prosakuje do sítnice. Oko na tuto situaci reaguje růstem nových cév, které ale nemají vlastnosti sítnicových cév. Proto praskají a mohou způsobit krvácení na sítnici i do sklivce.
MUDr. Helena Štrofová ve své oční ordinaci
Diabetickou retinopatii způsobuje hlavně vysoká hladina cukru v krvi, tzv. hyperglykémie, ale zhoršuje ji i hypertenze, poruchy metabolismu tuků, těhotenství, antikoncepce, kouření či alkohol. Poškození sítnice se ale dlouho na zraku neprojeví, dá se zjistit pouze při kontrole očního pozadí v rozkapání.
Je pravda, že i nesprávné zacházení s kontaktními čočkami má na oči negativní vliv?
Ano, kontaktní čočky mohou ve vzácných případech způsobit velké zdravotní potíže, nejčastěji při špatné hygieně kombinované se spaním v kontaktních čočkách. Čočka nasazená v noci snižuje metabolismus rohovky a může tak způsobit její otok, vadě se odborně říká hypoxie. Ta ve spojení s nedostatečnou péčí o čočky a mechanickým drážděním očí může vážně ohrozit zrak.
Co byste krátkozrakým lidem preferujícím čočky poradila?
Hlavní je kupovat si kvalitní čočky v optice, nikoli přes internet, a oplachovat je po každém vyjmutí, a to dezinfekčním roztokem, rozhodně ne vodou, kterou by se nemělo vyplachovat ani pouzdro. Dnes se ale hypoxie vyskytuje zřídka, neboť jsou na trhu kvalitní hydrogelové a silikohydrogelové čočky s vyšším obsahem vody.
Existují nějaké příčiny oslepnutí, které se dají zjistit pouze při prohlídce lékařem?
Nejdůležitější je prevence, pravidelnou kontrolou lze kromě zmíněných vad předejít také odchlípnutí sítnice, kdy lékař rozpozná trhlinu na sítnici a včasným laserovým zákrokem sítnici ošetří a předejde jejímu odchlípení.
Jak často by měli lidé navštěvovat očního lékaře?
Doporučení ohledně frekvence preventivních očních prohlídek jsou různá. Pokud člověk nemá žádné problémy se zrakem, měl by chodit na preventivní prohlídku k očnímu lékaři alespoň jednou za dva roky. Kdo nosí brýle nebo kontaktní čočky, měl by chodit častěji – jednou za půl roku až za rok nebo podle potřeby.
Po dovršení čtyřicítky alespoň jednou ročně bez ohledu na to, zda má dioptrické brýle, nebo vidí dobře. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici nebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal.
