Článek
Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí. Nejedná se přitom v žádném případě o vymýcenou nemoc. V České republice výskyt nemoci v posledních letech naopak vzrostl a pohybuje se na úrovni výskytu v 60. letech minulého století.
Onemocnění se obvykle zpočátku podobá obyčejnému nachlazení, později pak bývá provázeno opakovanými záchvaty kašle, které mohou nemocného na řadu týdnů výrazně omezit v běžných aktivitách. Mezi časté komplikace patří zvracení, celkové vyčerpání a poruchy spánku. Část pacientů může také trpět dušností, potížemi s udržením moči a dalšími obtížemi.
Po prodělání černého kašle přetrvává ochrana zhruba 4 až 20 let, po očkování 3 až 12 let. Proti černému kašli se u nás plošně očkují jen děti, dospělí tak již obvykle chráněni nejsou.
Na přeočkování proti černému kašli je výhodné si vzpomenout právě při potřebě prodloužení ochrany proti tetanu. Vhodným okamžikem je třeba první přeočkování proti tetanu v dospělosti ve věku 25 let. Pro obě nemoci je totiž doporučováno přeočkování v podobném intervalu a dá se proti nim očkovat jednou vakcínou.
Podceňovat očkování proti tetanu se nemusí vyplatit
Tetanus je smrtelné onemocnění, které je způsobeno anaerobní bakterií Clostridium tetani. Tato bakterie, která přežívá v prostředí bez kyslíku, se nachází ve střevech býložravců, zejména koní, a trusem se dostává do půdy, kde přežívá několik let.
Do organismu se pak bakterie dostává poraněním, třeba i drobnou oděrkou. V organismu se bakterie namnoží a uvolní neurotoxin, který se podél nervových zakončení dostává do centrální nervové soustavy.
Inkubační doba tetanu, kterým se lze nakazit i relativně drobným úrazem v přírodě, ale třeba i prasklým hemoroidem, se pohybuje od tří do třiceti dnů. První projevy ve většině případů nastupují obvykle za jeden až dva týdny.
Onemocnění začíná křečemi žvýkacích svalů. Nemocný má bolestivě stažená ústa a těžko polyká. Obtíže postupně přechází i na mimické svaly. Výraz obličeje může připomínat křečovitý smích. Napětí a křeče se dále rozšiřují na kosterní svaly - na šíji, svaly v okolí páteře, na trup a na končetiny. Křeče se zpočátku objevují v občasných záchvatech. Později se jejich frekvence zkracuje.
Tělo stažené v bolestivé křeči je prohnuté v bedrech a připomíná napnutý luk. Na působení toxinů reaguje organismus zvýšením tělesné teploty a nadměrným pocením. Vzrůstá krevní tlak a objevují se epizody zrychlené srdeční činnosti.
Existují samozřejmě i lehčí formy s místním průběhem. Křeče při nich postihují pouze svaly v okolí rány.
Jedinou možnou obranou před tímto onemocněním je očkování, které se pravidelně obnovuje každých 10 - 15 let. Pokud člověk tento termín propásne, pak se již nemusí obávat 3 injekcí, jako tomu bylo doposud, dnes se již očkuje i v těchto případech pouze jednou dávkou.
