Očkování proti chřipce snižuje u kardiaků riziko úmrtí o více než 40 %

Vánoční nezřízené hodování, které ovšem se svátky nekončí, zapálená cigareta proložená štamprličkou na vytrávení nebo sklenicí pěnivého moku – to jsou jen některé z typicky českých zvyků, které dávají srdci pořádně zabrat. Málokdo si však uvědomuje, že pro již nemocného kardiaka může být velkým problémem i samotná chřipka.

„Nedávno vyšla přelomová mezinárodní studie, provedená u 2571 pacientů se srdečním infarktem v osmi zemích světa, na níž se také podílelo několik českých center. Ta jasně ukázala, že očkování proti chřipce snižuje riziko úmrtí o více než 40 %. To je opravdu zásadní rozdíl,“ upozorňuje předseda České kardiologické společnosti profesor Petr Ošťádal.

Kardiologové přitom vakcinaci proti chřipce doporučují delší dobu, ale až tato studie přinesla naprosto jednoznačné důkazy, že očkování pomáhá. „Proto apelujeme nejen na pacienty, aby se očkovali, ale také na lékaře, aby vysvětlovali lidem, kteří mají potíže se srdcem, že je toto očkování může ochránit,“ dodává Ošťádal.

Další, ne tak známou příčinou srdečních potíží je vleklý chronický zánět v těle. „Tento zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou atp., se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám,“ vysvětluje profesor Michal Vrablík, předseda České asociace preventivní kardiologie.

Méně typickým původcem chronického zánětu je přitom neléčené zanícení dásní – parodontóza a zkažený chrup. „I tento neošetřený zánět velmi významně zvyšuje riziko infarktu myokardu. Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév,“ doplňuje Vrablík.

Snížit riziko srdečního onemocnění může i prostá chůze. „Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny. Doporučujeme ujít minimálně 6000 kroků denně, ale každý krok navíc se počítá. I když mají lidé problém s pohybem a ‚ušlapat‘ 6000 kroků je nad jejich síly, ať zkusí k tomu, co ujdou, přidat 20–30 % navíc,“ doporučuje profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.

Rád by tak uvedl na pravou míru nedávno publikovaná data, která chybně stanovila jako „magickou hranici“ zlepšení kardiovaskulárního rizika už 2300 kroků.

V rámci prevence závažných kardiovaskulárních stavů může sehrát důležitou roli i včasné odhalení nemocného srdce. Kromě standardních preventivních vyšetření, včetně EKG, může pomoci i krevní test hladiny natriuretických peptidů v krevní plazmě.

„S jeho pomocí lze detekovat i počáteční stadia srdečního selhání. Nemocný se tak může dostat k efektivní léčbě včas, což zlepšuje její výsledky. Test mohou navíc provést už praktičtí lékaři,“ uzavírá profesor Jan Krejčí, předseda České asociace srdečního selhání ČKS.