Obyčejná chřipka hrozí neobyčejnými riziky

Každý rok na ni u nás umírá několik set lidí. Nejvíc pacienty ohrožuje chřipkový zápal plic. Je nejčastější příčinou jejich smrti.

Jeho příznakem bývá to, že zhorší kašel, který chřipku doprovází. Nemocný se zadýchává a přestává stačit s dechem. Musí okamžitě do nemocnice a tady podstoupí intenzivní léčbu.

O jak nebezpečnou komplikaci jde, o tom svědčí fakt, že až polovina pacientů, kteří tento zápal dostanou, zemře. Bez ohledu na možnosti moderní medicíny a okamžitou hospitalizaci na jednotce intenzivní péče (JIP). Postižené plíce často nedokážou okysličovat krev a nemocný se vlastně udusí.

„V drtivé většině případů jde o pacienty, kteří trpí nějakou vážnou chorobou,“ říká prof. MUDr. Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. „Tedy mají nemocné plíce, srdce, trpí pokročilou cukrovkou, značnou obezitou nebo jinými komplikujícími stavy.“ Bezprostřední příčinou smrti při tom nemusí být jenom selhávání plic, ale i dalších životně důležitých orgánů, které nezvládnou zátěž nemoci.

Další komplikací může být například zánět srdečního svalu. Na něm je záludné, že se rozvíjí různým tempem. Někdy pomalu, někdy naopak velmi rychle. Pacienta trápí bušení srdce, celková slabost a únava. Také se mu špatně dýchá. Občas mu otečou nohy a začnou ho trápit střevní potíže.

„Stejně jako v případě zápalu plic vyžaduje tento stav okamžitou lékařskou péči,“ zdůrazňuje profesor Prymula. „Obzvlášť nebezpečné je, že se někdy projevovat vůbec nemusí. Jindy vnímáme pouze bušení srdce, ale bohužel může dojít i k náhlému úmrtí.“

U této komplikace se snadno může stát, že její případné následky, tedy horší stav srdce nebo jeho případné poškození, zůstanou trvalé.

Méně nebezpečnou, ale určitě nepříjemnou komplikací je akutní zánět hrtanu. Při něm otečou hlasivky a jejich okolí. Postiženému se špatně dýchá, sípá, ztratí hlas a trápí ho dráždivý kašel. Pokud se zánět dostane až do průdušek, mívá pacient drsný, hrubý kašel a dostane vysoké teploty. I tyto potíže vyžadují rychlý zásah lékařů.

Někdy chřipka vyvolá dokonce postižení nervového systému. Přesněji řečeno zánět mozkových blan. Ten se projevuje velkými bolestmi hlavy i očí a světloplachostí. Ale také tím, že se nemocný cítí malátný a jakoby celkově schvácený. Často ho bolí svaly a záda. Občas dokonce trpí poruchami vědomí, halucinacemi a křečovitými záškuby končetin.

U některých lidí se objeví zánět svalů. Obvykle pět až sedm dní od chvíle, kdy u nich propukla chřipka. Začnou být hodně unaveni, přepadne je svalová slabost a zejména bolesti svalů. Tento zánět je jednou z ne příliš častých, ale možných komplikací chřipky.

Svaly bolí výrazně víc, než je u chřipky zvykem. Jsou navíc nevýkonné. Postižený jako by neměl žádnou sílu. Nejčastěji postihuje zánět svaly stehen. I tento stav vyžaduje hospitalizaci v nemocnici, dohled lékařů a klid na lůžku.

„Častým jevem je také to, že na virovou infekci nasedá infekce bakteriální, například pneumokoková nebo stafylokoková,“ říká profesor Prymula. „Tyto komplikace někdy s obtížemi zvládají i lékaři na specializovaných odděleních fakultních nemocnic.“

V nemocnici někdy končí také diabetici, kterým chřipka příliš rozkolísá hladinu krevního cukru. Řada lidí se obává chřipky a dalších infekcí horních cest dýchacích kvůli opakovaným zánětům vedlejších nosních dutin. A malé děti pak kvůli zánětu středního ucha a bolestivému píchání nebo i zápalu plic.

Chřipka, a zvláště ta, kterou léčíme špatně nebo dokonce přechodíme, může odstartovat řadu dalších chorob. Obvykle těch, ke kterým máme vrozený sklon, a zůstávají zatím latentní, tedy skryté. Jde třeba o cukrovku, dnu a problémy se srdcem, ale také o roztroušenou sklerózu, zvýšený krevní tlak nebo o astma.

Běžně se rovněž stává, že se zhruba 14 dní po nemoci cítíme unavení a nevýkonní. A někdy býváme i náchylnější k dalším infekcím. Důvod je jednoduchý. Organismus musí uklidit buňky usmrcené chřipkovými viry a dát se znovu do pořádku.

V některých případech může být příčinou únavy to, že nemoc využijí ke svému množení jiné viry. Například EB virus, který vyvolává únavový syndrom. Časté je také zhoršení jiných nemocí, které pacienty trápí.

Ve vypočítávání různých zdravotních komplikací a chorob bychom mohli ještě pokračovat. Jako varování by ale měl stačit tento výčet. Zejména lidem, u kterých je riziko zmíněných potíží vysoké. A fakt, že u většiny lidí proběhne chřipka nekomplikovaně, by je neměl ukolébat.

Nejvíc hrozí komplikace seniorům, zejména lidem starším 65 let. Ale také velmi malým dětem - hlavně kojencům a batolatům.

Další rizikové skupiny tvoří pacienti:

Dobrou prevencí proti chřipce je otužování, pečlivé mytí rukou a rozumná životospráva. Tedy především dostatečný odpočinek a spánek. Výzkumy amerických vědců ukázaly, že mohou snížit riziko infekce virem chřipky zhruba třikrát.

Nejúčinnější obranou je nepochybně každoroční očkování. To by měli podstoupit především lidé ze zmíněných rizikových skupin. V drtivé většině případů je dokáže ochránit nejen před samotnou nemocí, ale hlavně před jejími záludnými, a pro ně často velice nebezpečnými komplikacemi.

Ale i u lidí, u kterých k infekci přece jenom dojde, bývá pak průběh choroby podstatně mírnější a počet komplikací výrazně nižší.

Výmluvná je v tomto směru například zkušenost z domovů důchodců. Po chřipkových epidemiích se většinou uvolnilo 30 až 40 procent míst. Tolik starších lidí, kteří trpí řadou chronických nemocí, následkům chřipky podlehlo. Jakmile v nich Ministerstvo zdravotnictví ČR zavedlo očkování proti chřipce, začaly být na volná místa v domovech mnohem delší čekací lhůty.

Přesto většina lidí význam očkování nedoceňuje. Svědčí o tom fakta. „Každý rok se u nás nechá očkovat kolem sedmi procent lidí,“ říká profesor Prymula. „Ve vyspělých evropských zemích to je patnáct až třicet procent.“