Oblíbené potraviny s malou ekologickou stopou

Ekologická stopa v sobě ukrývá nejen tolik zmiňovanou uhlíkovou stopu potravin zahrnující množství emisí skleníkových plynů, které vznikají během jejich celého životního cyklu; od produkce přes zpracování, dopravu až po emise z likvidace jejich obalů, ale také biodiverzitu, údržbu a ochranu krajiny.

Jde o to, že i živočišná výroba s nejvyšší uhlíkovou stopou část CO2 opět spotřebovává, navíc i chování zvířat může velmi pozitivně přispívat k biodiverzitě a údržbě krajiny.

Například uhlíková stopa produkce českého kapra z extenzivního chovu, kterého si koupíte při výlovu rybníka, bude menší než u tofu vyrobeného ze sójových bobů třeba z Kanady. Stejně tak skot chovaný na původních českých pastvinách je k přírodě shovívavější než palmový olej získaný z polí, která vznikla při masivním vykácení pralesů.

Ovšem pokud si v Evropě koupíte hovězí maso z Jižní Ameriky, pak můžete svou ekologickou stopu zvýšit hned několikanásobně. Kromě vysoké uhlíkové stopy pramenící z chovu zvířat je zde zapotřebí započítat i stopu vzniklou transportem (např. tuna hovězího dovezená z Argentiny zanechá uhlíkovou stopu ve výši 212 kg) a pak také velkou pravděpodobnost, že v touze po získání plochy pro pastvu dobytka došlo k vypálení pralesa.

Pokud si už tedy chcete dopřávat maso ve svém jídelníčku, pak alespoň přemýšlejte nad tím, odkud pochází.

Lokálnost v tomto směru sehrává důležitou roli, zvlášť jedná-li se o ekologické zemědělství, na což vás nejlépe upozorní značky „biolist“ nebo „biozebra“.

S kácením pralesů v Amazonii souvisí v posledních letech i pěstování sóji, tato surovina bohatá na rostlinné proteiny se tak také podepisuje na našem životním prostředí. Nutno ale podotknout, že sója se obecně ve velkém používá především v krmivech pro zvířata.

V tomto směru určitě uděláte nejlépe, když se zaměříte na lokální potraviny. Podpoříte tak navíc i místní ekonomiku, protože lokální producenti využívají místní suroviny, včetně pracovní síly, a také udržitelnost zemědělské půdy.

Zkuste se také zaměřit na nákup potravin se značkami kvality, např. značkou Klasa.

Jablka obsahují vitamín C, železo, měď, zinek, křemík, vápník, hořčík a draslík. Kromě toho obsahují až 91 % vody a také rozpustnou i nerozpustnou vlákninu.

Dvě jablka například obsahují až čtvrtinu doporučené denní dávky vlákniny a k tomu speciální druh vlákniny, který podporuje důležité střevní bakterie k produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ty mohou snížit produkci cholesterolu v játrech a také změnit formu žlučových solí, jež také obsahují cholesterol, díky čemuž se z těla začne uvolňovat jeho vyšší množství.

Dále pak v jablku nalezneme i přírodní sloučeniny polyfenoly. Ty, stejně jako červené víno či zelený čaj, pozitivně působí na snižování hladiny LDL (špatného) cholesterolu a zároveň zlepšují průchodnost krevních cév.

Je jedno, zda jsou čerstvé, či zmražené, jelikož mají v obou případech velké množství antioxidantů, které pomáhají čelit poškození DNA, jež přispívá ke vzniku rakoviny.

Borůvky navíc mužům mohou pomoci k lepší paměti a schopnosti myšlení v průběhu času. Jeden šálek borůvek obsahuje asi 4 g vlákniny.

Veškerá listová zelenina je velmi zdravá a dá se velmi dobře pěstovat i v našich podmínkách. Špenát je navíc velmi bohatý na karotenoidy, včetně beta-karotenu, luteinu a zeaxantinu. A právě tyto sloučeniny vědci považují za prostředky, které mohou zabraňovat vzniku a rozvoji rakoviny.

Lutein a zeaxantin zároveň pomáhají chránit zrak před modrým světlem, které vyzařují všechna digitální zařízení, včetně televizorů a chytrých telefonů.

U starších mužů pak pravidelná konzumace špenátu může sehrávat velmi pozitivní roli v jejich kognitivních schopnostech (umožňují získávat a uchovávat v paměti nové poznatky).

Brukvovitá zelenina je známá díky svým autoimunitním účinkům, také jako prostředek pro přírodní detoxifikaci organismu, ochránce proti srdečním chorobám či některým druhům rakoviny.

Naprostým fenoménem na poli zdraví je pak kysané zelí, které je od středověku považováno za všelék. V dobách, kdy neexistovaly mražené potraviny ani potraviny převážené z jednoho světadílu na druhý, poskytovalo během zimy důležité živiny.

Napěchováno v sudech také provázelo Kryštofa Kolumba na jeho objevných plavbách a chránilo námořníky před kurdějemi z nedostatku vitamínu C.

Kromě toho je však také zdrojem vitamínu K, skupiny B a minerálů, jako je draslík, vápník, fosfor, síra a hořčík. Podporuje také tvorbu krve a hormonů, snižuje únavu, pomáhá ve vylučování toxických látek z těla a výrazně zvyšuje imunitu.

Česnek je bohatý na bílkoviny, cukry, vitamín C, vitamíny skupiny B, v listech se nachází karoten. Obsahuje hořčík, draslík, vápník, fosfor, železo, mangan, selen, zinek, jód, měď.

Je významným zdrojem flavonoidů, které tělo chrání před škodlivými vnějšími vlivy, udržují stabilitu vnitřního prostředí, pohlcují volné radikály.

Nepřehlédnutelnou vůni česneku způsobují sirné sloučeniny, jež také pozitivně působí na zdraví.

V přírodním léčitelství je česnek považován za přírodní antibiotikum, silice česneku působí dezinfekčně, proti plísním a mají blahodárný vliv na střeva, proto se česnek doporučuje i po užívání antibiotik.

Ochraňuje a posiluje játra, snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Ředí krev (proto se nedoporučuje těm, kteří užívají přípravek na ředění krve warfarin) a pomáhá při arterioskleróze. Chrání před trombózou a dobře působí na křečové žíly.

Velmi zdravá zelenina plná vitamínů B a C, provitamínu karotenu, vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku, křemíku, železa, selenu, zinku, kyseliny listové, antioxidantů, betainu a betacyaninu a cenných stopových prvků cesium a rubidium.

Problém u běžného ovsa pro celiaky je kontaminace lepkem, ke které dochází při pěstování, sklizni či skladování. Právě pro ně je ideální bezlepkový oves. Naklíčením a následnou dehydratací do 40 °C jsou zachovány živiny a enzymy. Navíc v této podobě je oves stravitelnější, plný vitamínů a minerálních látek.

Vyniká lehce stravitelnými bílkovinami, vysokým obsahem vitamínů a minerálů a nízkým glykemickým indexem, což znamená, že výborně zasytí.

Předností pohanky je i vysoké množství rutinu, který kladně působí na cévy a vrací jim pružnost, tím preventivně zabraňuje tvorbě křečových žil.

Přirozeně bezlepkovou pohanku můžete použít jako přílohu, surovinu pro přípravu nákypů, kaší či pomazánek apod.

Mouku můžete uplatnit pro bezlepkové pečení dezertů či chleba.

Obsahuje kolem 11 g na 100 g bílkovin. Mouka se používá na pečení chleba, ale i dalšího pečiva, včetně toho sladkého, např. perníku či vánočního cukroví. Výborné jsou i žitné vločky – pokud si necháte naklíčit zrna žita, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.

Jsou bohaté na bílkoviny i minerály. Výjimečný je také obsah železa a vitamínů B1 a B2. Neobsahují lepek, hodí se tedy i pro nemocné celiakií. Jáhly se dále zpracovávají na mouku, krupici, vločky, pukance a těstoviny.

Vejce jsou jednou z nejdůležitějších potravin. Kromě nepostradatelných bílkovin obsahují také mnoho vitamínů a minerálních látek. Bohužel dlouhá léta byla vejce zatracovaná pro jejich vysoký obsah cholesterolu, novější studie ale ukázaly, že se jedná o zbytečného strašáka. Dvě vejce denně nikomu neuškodí. Naopak lidé by tuto superpotravinu do svých jídelníčků měli zařadit.

Vejce slouží jako velmi bohatý zdroj bílkovin. Vaječný bílek je jedním z nejstarších proteinů užívaných ve sportu. Je to dáno jeho vysokou kvalitou, je téměř stejně kvalitní jako protein syrovátky. Žloutek zase obsahuje velmi kvalitní tuky, ale třeba i leucin a lutein. Tyto prvky hrají důležitou úlohu v prevenci šedého zákalu a degenerace žluté skvrny na sítnici, což souvisí se stářím.

Vejce jsou bohatá též na riboflavin, selen nebo vitamíny. Žloutek je pak obzvláště bohatý na vitamíny A, D, E, K, karotenoidy, vápník či železo.

Obsahuje ale také celou řadu lipidů, zejména fosfolipidů s vysokým zastoupením nenasycených mastných kyselin, včetně omega 3 mastných kyselin, také proteinů, které jsou bohaté na esenciální aminokyseliny, jež organismus potřebuje pro zdravý vývoj a obnovu buněk.