Obiloviny patří k základním pilířům stravy

Jedná se o obiloviny, které se nejčastěji nacházejí na českých polích, kde se jim i daří. Používají se především na výrobu mouky pro běžné pečivo, které najdete v obchodech. Každý jistě zná i ovesné vločky. Pšenice, ječmen a žito obsahují lepek, oves pak avenin, bílkovinu podobnou lepku. Málo známý je ale fakt, že existuje 20 druhů pšenice.

„Například pšenice špalda je prastarým druhem obiloviny, která neprošla procesem hybridizace ani genetických úprav. Má jemnou oříškovou chuť a výjimečné složení. Obsahuje vyšší podíl bílkovin a nenasycených mastných kyselin, ale také vitamíny skupiny B,“ vysvětluje nutriční specialistka Blanka Procházková ze společnosti Racio.

Dalším zajímavým druhem pšenice je kamut, který má vyšší obsah bílkovin než běžná pšenice setá a například vyšší obsah zdraví prospěšného hořčíku a zinku. Špaldu i kamut koupíte v obchodě jak v podobě mouky, tak zrnek vhodných pro další přípravu. Výjimkou nejsou ani kamutové těstoviny či špaldové krekry.

Celozrnná žitná mouka neobsahuje skoro žádný lepek a těsto velmi obtížně kyne.  Její podstata tkví v tom, že obsahuje vyšší podíl méně kvalitních bílkovin včetně bílkovin rozpustných, které odborníci nazývají jako nelepkové.

Těsto nabyde, pokud ke čtyřem dílům žitné mouky přidáme alespoň jeden díl mouky pšeničné. Žitná mouka má ve srovnání s pšeničnou více vlákniny, minerálních látek, antioxidantů, ale i silnější aroma.

Patří mezi přirozeně bezlepkové potraviny. Kukuřice poskytuje benefity v podobě vysokého množství vitamínů skupiny B, obsahuje také železo, mangan nebo hořčík.

„Díky těmto minerálním látkám a vyššímu obsahu glukózy může pomáhat zvyšovat koncentraci, zlepšovat mozkovou činnost a třeba i odbourávat stres,“ upozorňuje na výhody této plodiny Blanka Procházková.

Kukuřice i rýže se v dnešní době také zpracovávají do mnoha potravin, ať už se jedná o rýžové i kukuřičné těstoviny, pufované chlebíčky, mouku nebo polentu – kukuřičnou kaši.

Pěstovala se na území Čech již ve 12. století, kdy tvořila významnou část jídelníčku. V minulých letech zaznamenala velký návrat, a to i zásluhou toho, že je cenným zdrojem bílkovin pro osoby citlivé na lepek.

V mnoha zemích je považována za tzv. superpotravinu, a to především díky vysokému obsahu rutinu, rostlinného antioxidantu, který má příznivé účinky na imunitní systém lidského těla. Vedle toho ale obsahuje i měď, zinek nebo mangan a vitamíny skupiny B, E a C.

„Možnosti jejího využití jsou široké – ať už jako samostatná příloha, nebo do salátů, pohanková mouka se zase využívá k pečení, oblíbené jsou i pohankové kaše při zavádění prvních příkrmů u kojenců,“ upozorňuje nutriční specialistka.

Pochází z Jižní Ameriky, neobsahuje lepek, proto je vhodná pro osoby trpící celiakií. Díky velkému množství bílkovin (nejvíce ze všech obilovin), hořčíku, esenciálních aminokyselin, vitamínu B2 a E, železa, vápníku, fosforu, draslíku, mědi, manganu, zinku, vlákniny a vzácnému lysinu, je quinoa ideální a lehce stravitelnou potravinou pro vegetariány, vegany a vyznavače zdravého životního stylu.

„Quinou díky jejímu obsahu makroživin a minerálních látek doporučuji zařazovat do jídelníčku všem pravidelně trénujícím sportovcům či pracujícím v prostředí s velkým množstvím stresových faktorů (fyzických i psychických),” doporučuje osobní trenér a specialista na zdravý životní styl Mgr. Milan Merva ze společnosti Menu Gold.

Rozdíl mezi červenou a bílou quinoou je nejen v barvě, ale také v jejich chuti. Červená quinoa se oproti bílé vyznačuje jemnou oříškovou chutí. Ideální je zařadit oba druhy.

Amarant vyniká nad ostatními obilovinami nejvyšším obsahem bílkovin vůbec, ale i jedním z nejvyšších podílů vlákniny.

„Dalšími zdravotními benefity je vyšší obsah železa, ale i vápníku, hořčíku a kyseliny listové,“ doplňuje Procházková s tím, že jej můžete zakoupit jako hotovou amarantovou mouku či v podobě zrníček. Ta lze opékat nebo dusit, dají se využít jako příloha, do polévek nebo do salátů.