O vyšetření mamografem se stále šíří řada nepravd a mýtů

Vyšetření prsů pomocí mamografu je metoda první volby u žen starších 40 let. „Do tohoto věku vyšetřujeme prsy ultrazvukem a mamografie se provádí pouze ze závažného důvodu. Mladá, tzv. fertilní žláza je lépe zobrazitelná právě pomocí ultrazvuku. Ve chvíli, kdy je mléčná žláza v prsu postupně nahrazována tukovou, je prs lépe přehledný pomocí mamografu,” vysvětluje MUDr. Jozef Prattinger, primář akreditovaného screeningového mamografického pracoviště na EUC Klinice Liberec.

V České republice je ze zdravotního pojištění v rámci preventivního vyšetření hrazena mamografie každé ženě po dovršení 45 let věku, a to jednou za dva roky. Na vyšetření by se žena měla dostavit s doporučením od svého gynekologa či praktického lékaře.

V posledních letech se ale o vyšetření mamografem šíří spousta nepravd a mýtů. Pokusíme se většinu z nich uvést na pravou míru.

„Mamografie je bezpečná. Stále platí, že je to jediná ověřená a celosvětově uznávaná screeningová metoda pro vyšetření prsů. Pochopitelně se jedná o rentgenovou metodu využívající ionizujícího záření a čistě teoreticky lze připustit mizivé procento tzv. indukovaných nádorů. Naopak čistě prakticky vidíme, jak tato metoda dokáže nacházet nádorové onemocnění ve velmi časných stadiích růstu, kdy je nádor velmi dobře léčitelný a v intervalu pětiletého přežití je úspěšnost vyléčení téměř stoprocentní. Pravdivost tohoto tvrzení podtrhuje fakt, že zavedení celoplošného mamografického screeningu v roce 2002 vedlo k poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu přibližně o 18 %,” vysvětluje primář MUDr. Petr Váša, člen předsednictva Asociace mamodiagnostiků ČR.

Díky moderním technologiím, zvláště technice přímé digitalizace, jsou přístroje stále dokonalejší a snahou výrobců je dávky záření snižovat. Přístroje jsou v pravidelných intervalech kontrolovány a nepřekračují doporučené normy EU.

„V tomto ohledu existuje vhodný příměr. Efektivní dávce záření 0,1 mSv, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu 15 dní.

Co se týče souvislosti mamografického vyšetření s rakovinou štítné žlázy, zde je třeba říci jasné a hlasité NE. Při mamografickém vyšetření může na oblast štítné žlázy dopadat jen tzv. sekundární záření, které je zanedbatelné. Pro větší názornost odpovídá ozáření z přírodních zdrojů za pouhé 3 dny. Používání ochranného límce není vyžadováno ani doporučováno,“ dodává Váša.

Stejně jako v ostatních oborech, i mamografické přístroje se vyvíjejí. „Od původních přístrojů používaných v začátcích mamodiagnostiky se liší, v současné době jsou mamografy – tedy přístroje pro vyšetření prsu – nejmodernějšího typu, s minimální nutnou dávkou záření, kompletně digitalizované, s výrazně menší kompresí neboli stlačením prsu při snímkování. Tím se zlepšil komfort pacientky a výrazně se zlepšila kvalita obrazu. To vede k lepší výtěžnosti samotného vyšetření, při výrazně snížené nutné dávce rentgenového záření. Obavy z rentgenového záření jsou naprosto zbytečné. V mamografii se používá tzv. měkké záření a dávky při mamografii patří skutečně k nejnižším v diagnostické radiologii,“ vysvětluje MUDr. Halka Bitmanová, lékařka akreditovaného screeningového pracoviště EUC Klinika České Budějovice.

„Celosvětově byla na základě dlouhodobých statistických výsledků prokázána účinnost mamografie vedoucí ke snížení úmrtnosti na rakovinu prsu. Je to metoda bezpečná, a pokud je pod přísným dohledem úřadů provozována na akreditovaných pracovištích, je v současnosti nenahraditelná,“ dodává Bitmanová.

Na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích v České republice se používají digitální mamografické přístroje. Mezi hlavní výhody těchto přístrojů lze zařadit lepší zobrazení prsů zvláště u žen s bohatší žlázou, nízká dávka záření, větší dynamický rozsah, okamžitá kontrola vytvořeného obrazu na akvizičních konzolách, možnost dodatečných úprav obrazu, snadné ukládání snímků či možnost elektronického posílání do jakéhokoli zdravotnického zařízení.

„Mamografické přístroje jsou pravidelně měřeny a kontrolovány. Jsou prováděny denní, týdenní, měsíční, pololetní a roční zkoušky,“ upozorňuje radiologická asistentka Mgr. Žaneta Honová, MBA.

K preventivnímu vyšetření je v rozmezí od 45 let do konce života nutné mít žádanku. Tu v současné době může vystavit buď praktický lékař, nebo gynekolog, který by měl před vystavením žádanky provést klinické vyšetření prsů.

Preventivní vyšetření mamografem je ale doporučováno ženám už od 40. roku. Radiolog se specializací na prsní problematiku ve screeningovém centru pak doporučí další postup sledování s ohledem na typ prsní žlázy, rodinnou a osobní anamnézu.

„Zde není prevence zahrnuta do hrazeného preventivního programu a klientka si vyšetření musí zaplatit sama, tedy nepotřebuje žádanku a rovnou se ve screeningovém centru objedná. Stejně tak si žena v některých případech musí hradit mamografické vyšetření po roce od hrazeného preventivního vyšetření. Toto je doporučováno v určitých situacích, např. při dlouhodobé hormonální terapii. Variant intenzivnějšího sledování je více a většinou jsou stanovovány individuálně na podkladu dalších informací o pacientce,“ doplňuje primářka MUDr. Barbora Balíková z kladenského akreditovaného screeningového mamografického pracoviště.

Při podezření na závažné onemocnění prsu může připravit žádanku na vyšetření klinický lékař-praktik, gynekolog nebo chirurg v prsní poradně, pak je toto vyšetření opět hrazeno z veřejného pojištění.

Mamografické vyšetření rozhodně zbytečné není. Mamografický screening se významnou měrou podílí na poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu v naší zemi.

„Pacientky, u nichž byl díky mamografii nalezen zhoubný nádor v počátečním stadiu, mají nesrovnatelně lepší prognózu na uzdravení, než kdyby se po čase nádor projevil až zdravotními potížemi. Pozitiva mamografického (screeningového) vyšetření jednoznačně převažují nad negativy. Je pravdou, že se ultrazvukové vyšetření v některých případech po provedené mamografii doplňuje, rozhodně to ale neznamená, že může mamografické vyšetření nahradit. Už pro možnou detekci mikrokalcifikací, které spolehlivě zobrazí pouze mamograf a které mohou znamenat počínající formu nádorového onemocnění. Nemáme momentálně jinou, přesnější metodu k odhalování raných stadií karcinomu prsu. Bylo by chybou podcenit prevenci a mamografické vyšetření neabsolvovat,“ varuje MUDr. Jana Vymětalová, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště MephaCentrum Ostrava.

Vyšetření může být nepříjemné až bolestivé u žen, které mají před menstruací nebo podstupují hormonální substituční terapii. Bolestivost způsobuje prosáknutí prsní žlázy, které je spojeno s výkyvy hladiny hormonů v krvi. Každá žena, která má citlivější mléčnou žlázu, však může na tento fakt upozornit obsluhu mamografu, aby stlačování prsu, které je k vyšetření potřeba, bylo ohleduplné.

„Pokud je komprese prsu provedena pomalu, případně s malými přestávkami, je vyšetření bez jakékoli bolesti a zvládne ho každá žena,“ dodává MUDr. Helena Bartoňková.

Vyšetření není bolestivější ani pro ženy s malými prsy, záleží více na hladině hormonů v krvi (jak je uvedeno výše). I ženy s velkými prsy mohou mít žlázu daleko citlivější než ty, které mají malá prsa.