O vaření v mikrovlnce koluje mnoho nesmyslných mýtů

Argumenty obsažené v některých článcích navíc svědčí o tom, že se jejich autoři neorientují ve fyzikálních jevech a pojmech.

Představa, že mikrovlnka vyzařuje vlny podobné rentgenu nebo dalším typům ionizujícího, respektive radiačního záření, je naivní. Stejně jako sugesce, že toto záření pak z jídla sálá nebo v něm vyvolává nejrůznější patogenní změny, které nás mohou usmrtit.

„Mikrovlnná trouba vysílá neionizující elektromagnetické záření, tedy fotony,“ vysvětluje docent RNDr. Luděk Pekárek, Dr. Sc., ze Státního zdravotního ústavu. „Mají tak malou energii, že nedokážou změnit molekuly, na rozdíl od ionizujícího záření. Dokážou jídlo jen zahřát. Nic víc.“

Tvrzení, že se v potravinách vytvářejí po ozáření mikrovlnkou a po následných biochemických reakcích vedlejší produkty látek, které jsou vysloveně nebezpečné, považují odborníci jen za pohádky, které nevycházejí z ničeho reálného. Podobně jako třeba tvrzení, že se minerály mění při vaření v mikrovlnce na nebezpečné volné radikály.

„Mikrovlnná trouba nedokáže vyvolávat podobné reakce,“ říká docent Pekárek. „Dovede jídlo pouze ohřát, stejně jako třeba elektrický vařič, s tím rozdílem, že při tom využívá trochu jiný fyzikální princip.“

Jednou z perel, které lze najít na internetu, je varování, že konzumace stravy zpracované mikrovlnkou vyvolává dlouhodobá a trvalá poškození mozku. Může za to údajné vyzkratování mozkových elektrických impulzů, tedy depolarizace nebo demagnetizace mozkových tkání.

Hlavně nad demagnetizací by se asi většina lékařů pousmála. Všechno je totiž jednodušší a méně záhadné. V jídle ohřátém pomocí mikrovlnky se na člověka přenáší teplo. Jinak nic. To ostatní jsou jen smyšlenky.

Někteří odpůrci mikrovlnek argumentují tím, že se při prudkém ohřevu vytvářejí v mase a vůbec v potravinách obsahujících bílkoviny některé nežádoucí látky. Už ale neřeknou, že ke stejným změnám dochází i tehdy, když maso grilujeme na zahradě, smažíme na plotně nebo pečeme v troubě.

Obvykle se tak děje v mnohem větší míře než při ohřívání v mikrovlnné troubě. Ta je vlastně velmi šetrná. Zejména grilování ji množstvím nežádoucích zplodin hravě trumfne.

Rozumná je naopak výhrada, že v mikrovlnkách není dobré používat některé plasty. Odborníci, ale i většina výrobců, doporučují na ohřívání potravin nádoby ze skla, keramiky a z prověřených umělých hmot. Některé pak na sobě mají anglický nápis Microwave Safe.

Pokud si plastem nejste jistí, napište e-mail výrobci nebo distribukonkrétní mikrovlnky. U nádob z ne vhodných umělých hmot, které se v mikrovlnce příliš zahřejí, totiž není možné vyloučit nežádoucí reakce vyvolané vysokou teplotou.

Pokud mikrovlnky něčím doopravdy hrozí, tak hlavně únikem mikrovlnného záření poškozenými nebo špatně opravenými dveřmi. Případně neodbornými úpravami trouby. Vlny však dokážou vyvolat jen ohřev. Rizikové mohou být v případě, že bychom se dívali skrz poškozená dvířka z bezprostřední blízkosti a riskovali tak poškození očí. U trouby, která je technicky v pořádku, nic takového nehrozí.

Předností mikrovln bývá, že pronikají asi 1 cm do potravin. Dovedou je tedy ohřát relativně rychle. Pokud ale spěcháme, může dojít k jejich nerovnoměrnému zahřátí. Na povrchu jsou potom tak horké, že nás snadno spálí, a vevnitř zůstanou studené.

Proto se jídla v mikrovlnce otáčejí a bývá dobré zahřívat potravinu pomaleji nebo chvíli počkat, aby se teplo postupně rozšířilo všemi směry.

To je důležité třeba u kuřecího masa, které může obsahovat různé mikroorganismy včetně zdraví škodlivých (salmonela, listerie, clostridie apod.). Důkladné zahřátí bakterie zničí. Naopak nedůsledný ohřev může vyvolat dramatické průjmy a další nepříjemné zdravotní potíže způsobené zmíněnými bakteriemi.

Riskantní je ohřívat v mikrovlnné troubě například vajíčka. Díky velkým teplotním rozdílům na povrchu a uvnitř snadno explodují a člověka popálí. Proto je dávejte do mikrovlnky zásadně bez skořápky, rozklepnuté třeba v mis ce. Blanku žloutku před spuštěním trouby propíchněte.

Také voda, kterou se v ní snažíme ohřát, může náhle vzkypět. To jsou skutečná úskalí mikrovlnek. Jak vidíte sami, nejde o nic děsivého ani tajemného.

Lidem, kteří se o mikrovlnkách a jejich vlivu na lidské zdraví chtějí dozvědět víc, doporučuji adresu http://www.szu.cz/ . Do hledače musí napsat heslo: mikrovlnné trouby. Najdou tam velice fundovaný článek od docenta Pekárka.

Řada praktických rad je také v knize Igora Bukovského Návod pro přežití pro muže. Bukovský, odborník na výživu a autor řady bestselerů, v ní upozorňuje na analýzu odborných prací z let 1995 až 2006. Podle ní jsou rizika poškození lidského zdraví mikrovlnným zářením minimální. Nevyplývají z působení na potraviny, ale z toho, že lidé nedodrželi návod k použití trouby nebo pravidla hygieny.