Článek
„Když mi umřela maminka, musela jsem zvládnout postarat se nejenom o rodinu, svoje podnikání, ale taky o tatínka, který se psychicky zhroutil, celé dny jenom seděl a plakal. Maminka byla osobnost, která ho vedla životem, a já jsem ji teď musela nahradit. Vydržela jsem zhruba čtvrt roku, než jsem se z toho zdravotně zhroutila,“ popisuje kritické a zároveň přelomové období ve svém životě bývalá učitelka v mateřské škole.
Špatné se rozpustilo
Na nekonečné angíny a čtyřicítky teploty nezabralo ani pět druhů antibiotik, která během dvou měsíců dostala.
„Doktoři mi řekli, že jsem prodělala EB virózu, něco jako únavový syndrom a mononukleózu dohromady. Na rozloučenou prohlásili, že se holt musím smířit s tím, že mi jednou bude dobře a pak zase chvilku špatně. Od kamarádky jsem si vzala kontakt na léčitele a do měsíce jsem byla v pořádku,“ vypráví šestatřicetiletá žena s tím, že nejvíc jí pomohlo uvolnění otvorů, kterými do těla proudí energie.
„Vím, že mi tehdy léčitel čistil auru a čakry (energetická centra v těle), které jsem měla hodně uzavřené. Jenom si sedl a v mysli se na mě napojil. K tomu hrála uklidňující hudba a já jsem odpočívala. Pozitivní energie začala v tu chvíli pracovat a ta negativní se rozpouštěla. Dostala jsem doporučení, abych hodně pila, aby se tělo rychleji skrze ledviny čistilo,“ popisuje Jana Slunečková způsob, kterým už téměř tři roky sama pracuje se svými klienty v přízemí rodinného domu v Roudnici nad Labem.
Už jsme zdraví jako řípa
Pro alternativní přístup k životu získala i manžela, který se nejdřív smál, než mu po svém prvním kurzu reiki (léčitelská metoda vycházející z východních filozofií) přiložila ruku na čelo. „Ucítil teplo a příval energie a za měsíc šel na kurz sám!“
Rodina už pět let nepoužívá žádné léky a na teplotu vyšší než devětatřicet si vaří bylinné čaje. Meditacemi, bylinkami a jakýmsi energetickým nabíjením se navíc účinně udržují ve formě proti nemocem.
„Kromě rýmy dvakrát do roka jsme většinou zdraví jako řípa. Když jsem byla před časem se synem na povinné prohlídce v devíti letech, sestřička se moc divila, že nás vůbec nezná.“
Výjimky a souvislosti
Praktický lékař Rudolf Mikeska, který vystudoval klasickou medicínu, ale ve své ordinaci lidem doporučuje i některé druhy bylinek, si myslí, že žádný extrémní přístup zdraví neprospívá.
„Tito lidé jsou zpravidla nešťastné výjimky, kterým klasická medicína opakovaně nedokázala pomoct způsobem, jaký u drtivé většiny pacientů zabírá. Jenže tím, že dopředu odmítají navštívit ordinaci, by mohli zanedbat vážné nemoci, nevratně si poškodit játra nebo srdce, zvlášť pokud se budou příznaky jako třeba horečka opakovat.“
Doktor Mikeska v této souvislosti popisuje asi zásadní rozdíl mezi lékařem a léčitelem. Zatímco první se snaží odstranit příčinu nemoci, druhý se zabývá pouze příznaky. Kdo v rámci alternativní medicíny může pacientovi spíš pomoct, jsou podle něho bylinkáři.
„Proti jejich práci nelze nic namítat, protože některé rostliny často obsahují stejné účinné látky jako pilulky od lékaře. I zlomeniny spodiny lebeční neurochirurg léčí čajem a klidem, ale musí si být z CT snímku jistý, že není nutná operace.“
Když už se objeví nějaký zdravotní problém, pomáhají rodině Slunečkových energetické obrázky. „Napadlo mě, že bych si pomocí automatické kresby mohla udělat obrázek na své oči, protože jsem nosila dvě a půl dioptrie. Dala jsem si ho pod polštář, příležitostně jsem si čistila energetické cesty související s problémem se zrakem a po půl roce jsem brýle odložila,“ říká paní Jana, která pro své umění získala i obě děti.
Ulevit od bolesti
Jana Slunečková by ráda své schopnosti uzdravovat vyzkoušela i na svém tatínkovi, ale ten je přístupný nanejvýš bylinkám. „Nikdy nedělám nic proti něčí vůli. Dlouho se tomu bránila i moje teta, která už patnáct let trpí leukémií, ale teď v posledním stadiu, kdy si potřebuje ulevit od bolesti, moji pomoc přijímá.“
Podobných, na první pohled zázračných, příběhů přibývá. Jako by lidi přestali spoléhat na konvenční medicínu. Buď je přímo zklamala, nebo v ní z principu nemají důvěru. Přesto mi to pokaždé zní jako senzace: jedna známá, která se léta potýkala s pupínky v obličeji, vysadila po návštěvě léčitele mléčné výrobky a měla po problému. Na druhou zase sáhl člověk obdarovaný jakousi vyšší mocí a zbavil ji migrény a chronických potíží s močovým měchýřem.
Účinek meditace
„Nerada chodím po doktorech a s odporem polykám tabletky. Táhne mě to k přírodě, díky které si člověk může pomoct sám, jen potřebuje poradit jak. Nechci jenom brát prášky a čekat, co to udělá,“ vysvětluje Irena Maren z Ostravy, proč vyhledává alternativní medicínu.
Když se člověk rozhlédne kolem sebe, zjistí, že takových lidí je v okolí možná pomalu i víc než těch, kteří se léčí klasicky. Může to být z části i tím, že léčitelé a nekonvenční medicína jsou zrovna v módě. Jenže kdyby to skutečně nefungovalo, rozrůstal by se okruh jejich stálých zákazníků?
Psycholog Slavomil Hubálek připouští, že meditace má jakýsi terapeutický účinek, ale k léčitelům obecně se staví skepticky.
„V letech 1990 až 1992 jsem se na ministerstvu zdravotnictví účastnil schůzí komise pro alternativní medicínu. Vůbec to nebylo naším záměrem, ale ukázalo se, že nejlepším způsobem, jak se léčitelů zbavit, je dát jich několik dohromady. Navzájem se neuznávají, napadají a udávají. Podotýkám, že k nim nepočítám medicínu jiných civilizací, jako je jóga, akupunktura, bylinářství a podobně.“
Čaj - a bolesti jsou pryč
„Když jsem před patnácti lety začala brát antikoncepci, během půldruhého měsíce jsem přibrala přes šestnáct kilo a nastartovaly se mi zdravotní problémy, hlavně se zády. Kýchla jsem a zůstala v předklonu, protože jsem se nemohla narovnat,“ vypráví Irena Maren, maminka dvouapůlroční Beatky. Časté injekce a rehabilitace nepomáhaly, a tak se na doporučení strýce objednala k léčitelce.
„Docházela jsem k ní pravidelně každý měsíc pro bylinky, kterých měla plný kumbál. Pokaždé intuitivně šla a věděla, co mi má namíchat. Kromě čajů mi doporučila, co mám cvičit, a pomocí meditace mě nabila energií. Odcházela jsem od ní, jako bych do sebe nalila osvěžující nektar,“ říká pětatřicetiletá žena s tím, že od té doby, co se tehdy během jediného roku z potíží dostala, má klid.
Pijavice místo injekce
Opavského bylináře vyhledal před třemi lety osmatřicetiletý podnikatel z Opavy Dušan Kružberský, který si kdysi fotbalem a sportovním běháním zlikvidoval kolena. Nyní má přetrhané vazy a těžkou artrózu.
„Podstoupil jsem sedm operací a co půl roku jsem musel chodit na bolestivé injekce,“ říká muž, který v průběhu šesti měsíců absolvoval čtyři hirudoterapie, léčby pijavicemi. „Na jednom koleni jsem měl dvě a na tom pravém - opotřebovanějším - pak tři, další v oblasti srdce a sleziny. Něco jsem o nich četl, že prý umějí najít to špatné, co v člověku koluje, a že to vysají. A opravdu. Měl jsem pocit, jako bych se vznášel, a rok jsem měl od bolesti pokoj.“
Nepříjemná vyšetření v nemocnicích
Michal Janošec svým klientům doporučuje pijavice až jako poslední pomoc poté, co selže klasická medicína i bylinky. Jenže spousta těch, kteří spíš než titulu MUDr. před jménem věří v léčivou moc přírody nebo něčemu mezi nebem a zemí, se ordinacím rovnou vyhýbá.
„Když jsem chtěla jít se zánětem střev k lékaři, měl měsíční objednací lhůtu a k tomu jsem musela podstoupit nepříjemné vyšetření, na které jsem taky nějakou dobu čekala, takže celé se to protáhlo. Navíc dva měsíce mi léky nezabíraly a neustále jsem musela zvyšovat dávky. Teď bych lékaře vyhledala až jako poslední možnost,“ vypráví osmadvacetiletá úřednice z Prahy, které se nakonec osvědčila čínská medicína.
„Nedávno se mi kvůli stresu v práci zdravotní problémy znovu vrátily. Na radu kamarádek jsem si našla alternativní léčbu a už po čtrnácti dnech jsem cítila zlepšení,“ říká mladá žena s tím, že za každé sezení dá sice šest set, ale účinek léčby si nemůže vynachválit.
I placebo může pomoct
Lékaři vedou s léčiteli odvěký spor. Zatímco první skupina obviňuje druhou, že léčí bez pravidel a odpovědnosti, zastánci alternativní medicíny zase lékařům vyčítají, že cpou zbytečně do lidí chemii, která má vedlejší účinky, a nevěnují se lidskému tělu se vším všudy, tedy i s psychikou, z níž může velmi často pocházet řada nemocí. Jana Slunečková si myslí, že ideální by bylo oba tábory propojit ku prospěchu pacienta.
„Znám několik zdravotních sester, které se nebrání bylinkám, a pár klientů už ke mně přišlo na doporučení lékaře.“
„Pacient by se měl svobodně rozhodnout, ale pokud si vybere léčitele, měl by asi opustit tradiční medicínu, protože pak jsou náklady na jeho léčbu klasickým způsobem zbytečné,“ upozorňuje primář Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jozef Kubinyi.
V případě léčitelů, kteří spolupracují s lékařem, je ovšem shovívavější a možná i optimističtější. „Jde zejména o to, aby se léčitel ptal lékaře, co může dát pacientovi, a ne opačně. Pak může být léčitel užitečný v tom, na co nemá čas lékař - v psychoterapii, podpoře, možná v nějaké víře v něco a hodně v placebo efektu.“