Článek
„Krevní test dokáže velmi přesně předpovědět, kdo onemocní Alzheimerovou chorobou, včetně těch jedinců, kteří k tomuto onemocnění nemají žádné předpoklady. Lékaři by tak měli mít velmi brzy možnost odhalit, zda lidé s kognitivními problémy trpí skutečně Alzheimerovou nemocí či jiným typem demence, což by mohlo urychlit i zkvalitnit léčbu. Stejně tak by mohli včas předpovědět nemoc lidem bez příznaků,“ vysvětluje doktor Michael Weiner z Kalifornské univerzity v americkém San Francisku.
Podle něj se tak jedná o skutečný průlomový okamžik, jelikož se jedná o poměrně přesný a levný test, který je i novou nadějí v hledání účinné léčby tohoto závažného onemocnění, kterým po celém světě trpí zhruba 30 milionů lidí a podle odhadů vědců se očekává, že v roce 2050 se toto číslo více než zdvojnásobí.
Test by přitom měl být pro klinické využití k dispozici za dva až tři roky. Výrazně by se tak mohl zlevnit a urychlit screening účastníků klinických testů, který dnes trvá roky a stojí miliony dolarů, jelikož je postaven na velmi drahém PET (pozitronová emisní tomografie) skenování mozku a páteře.
Deset varovných signálů Alzheimerovy choroby
Slibné výsledky
Podle výsledků výzkumu, kterého se zúčastnilo 1402 lidí ze Švédska, Kolumbie a Spojených států, zveřejněných v odborném periodiku JAMA a představených na mezinárodní konferenci Alzheimerovy asociace, je test velmi přesný.
Funguje lépe než skenování mozku magnetickou rezonancí a stejně dobře jako skenování pozitronovou emisní tomografií (PET) nebo vyšetření mozkomíšního moku. Podle vědců test dokázal s 96% přesností určit, zda lidé s demencí měli skutečně Alzheimerovu nemoc a ne jinou neurodegenerativní poruchu (jako je frontotemporální demence, vaskulární demence nebo Parkinsonova choroba).
Krevní test registruje přítomnost amyloidních plaků a spleti proteinu tau (p-tau217), což jsou charakteristické příznaky Alzheimerovy choroby. „Detekce proteinů tau může být navíc také užitečná při předpovídání toho, jak rychle se budou kognitivní schopnosti člověka snižovat, protože na rozdíl od amyloidu má tau tendenci se zvyšovat, jak se demence zhoršuje,“ upozorňuje Maria Carrillová z Alzheimerovy asociace.
Pomalá chůze může předznamenávat rychlejší stárnutí po fyzické i duševní stránce
Studie také porovnala nálezy pitev mozků od dárců z Arizony s výsledky nových krevních testů z krve, kterou lidé darovali před smrtí. Z výsledků vyplynulo, že lidé, u kterých pitva potvrzovala Alzheimerovu chorobu, byl krevní test přesný z 98 %. U lidí, u kterých patologové neměli jistotu, zda trpěli skutečně touto nemocí, byla přesnost krevních testů 89 %.
Krevní test byl proveden i u nejpočetnější rodiny na světě s genetickou mutací, čítající 6000 členů, přičemž u 600 z nich byla geneticky diagnostikována počáteční fáze Alzheimerovy choroby. Podle vědců test dokázal identifikovat onemocnění i u členů bez příznaků demence, u kterých by se nemoc měla projevit až za 20 let.
V této rodině z Kolumbie se u členů s genetickou mutací objevuje nemoc kolem 45 let věku. Test přitom dokázal lidi s mutací odhalit již v pětadvaceti letech.
Vědci odhalili další rizikovou skupinu pro covid-19: lidé geneticky ohrožení demencí
Včasná diagnostika může prohloubit etické dilema
V souvislosti s objevením nového testu ale odborníci hovoří i o prohloubení etického a emočního dilematu, jež budou mít lidé, kteří se rozhodnou test podstoupit v okamžiku, kdy ještě neexistuje žádná účinná léčba.
Na jednu stranu odborníci považují za pozitivum včasné diagnostiky onemocnění fakt, že se jedinci i jejich rodiny budou moci připravit na vše, co je v souvislosti s onemocněním čeká, a naplánovat si tak doslova život do posledních dní, na druhou vidí i negativa v tom, že ne každý se s danou informací dokáže vyrovnat a může mu ve skutečnosti více ublížit než pomoci.
Před vědci nyní stojí další klinické studie, které by měly pomoci vyšetření co nejdříve uvést na trh.
