Článek
První pacientkou, které lékaři tento katetr zavedli, byla paní Alena Pokorná. Velmi se jí poté ulevilo, jelikož se o katetr již nemusí tolik starat jako u předchozích typů, nic jí přitom nebolí, neobtěžuje a neomezuje. Navíc může v pohodě chodit, dojde si, kam potřebuje, což dříve nemohla. „Předtím jsem třeba na kole ujela 50 m a dál to nešlo. Dnes se cítím mnohem svobodněji,” vypráví paní Alena.
První velkou výhodou PICC je jeho zavádění. To probíhá za kontroly ultrazvukem a o přesné navedení katetru žílami do srdce se pak už postará speciální navigační systém. Celý výkon proto probíhá bez rentgenové kontroly a potřeby kontrastních látek. Proto není potřeba pacienta přesouvat na zákrokový nebo katetrizační sál a zavedení probíhá přímo na lůžku.
Katetr navíc není nutné tak často měnit. „Může být, při dobré ošetřovatelské péči a spolupráci s nemocným, zavedený až rok, což oproti třem až čtyřem týdnům v případě dosud užívaného systému znamená mnohem větší komfort pro nemocného,” popisuje výhody MUDr. Hikmet Al-Hiti, Ph.D., lékař, který se o pacienty s plicní arteriální hypertenzí stará.
„To se odráží i na nákladech. Pořizovací cena novinky je sice přibližně 5 000 Kč, ale oproti 1 500 Kč vynaloženým každý měsíc v případě klasického katetru je úspora značná. Samotný katetr je i mnohem tenčí - průměr je oproti předchůdci poloviční,” dodává lékař.
Zákeřnost onemocnění
Plicní arteriální hypertenze je onemocnění, které je charakterizováno vysokým krevním tlakem v plicních cévách. Ten, pokud je dlouho neléčený, vede ke zhoršení práce pravé komory srdeční. To se může projevovat pocity ztíženého dýchání (dušností), bolestmi na hrudníku, otoky dolních končetin, nechutenstvím, únavou, bušením srdce, slabostí, stavy závratí až mdlob.
„Je to onemocnění s velmi nepříznivým průběhem, které dramaticky ovlivňuje život pacientů. Pokud se neléčí, je prognóza špatná a průměrné přežití může být necelé tři roky. Na druhou stranu, při včasné diagnóze lze výrazně ovlivnit kvalitu a délku života nemocných,” vysvětluje prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc, přednosta Kliniky kardiologie IKEM.
„Zákeřnost onemocnění je v tom, že příznaky jako dušnost mohou být způsobeny řadou jiných, běžnějších chorob a na plicní arteriální hypertenzi se nepomyslí. Přestože je toto onemocnění poměrně vzácné, je potřeba o něm vědět. Může postihnout jedince všech věkových skupin, ale nejčastěji se vyskytuje u žen mladšího až středního věku,“ doplňuje Kautzner.
Další využití katetru
Kromě pacientů s plicní arteriální hypertenzí, kteří přes katetr mohou dostávat dlouhodobě léky, chtějí lékaři v IKEMu katetr použít i u pacientů se syndromem krátkého střeva, kteří jsou závislí na umělé, tzv. parenterální výživě. Znamená to pro nás další krok ke spuštění programu transplantace tenkého střeva. Právě tito pacienti mohou při čekání na transplantaci z použití systému PICC velmi profitovat.
„Stejně tak bychom rádi tento katetr zaváděli i pacientům se srdeční podporou, kteří musí být pod neustálým dohledem a časté výměny katetrů jsou pro ně velmi nekomfortní,“ uzavírá ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny MUDr. Aleš Herman, Ph.D.
