Článek
Nejmodernější léky, které jsou již i u nás k dostání, jsou mimořádně účinné. I když se lehčí záchvaty dají zvládnout volně prodejnými léky proti bolestem, těžší migrénu je třeba léčit speciálními léky. Jsou to triptany, které se v mozku cíleně vážou přímo na receptor, který záchvat migrény dokáže zablokovat.
Potlačí i průvodní znaky migrény
To znamená, že dokáží potlačit nejen bolest hlavy, ale i nevolnost, zvracení. Účinek těchto léků je mimořádně velký, ale pozor - účinkují pouze na migrenózní bolesti.
V současné době mají několik forem, existují jako tablety, injekce a nosní spreje. Je také výhodné, že je v současné době mohou předepisovat i praktičtí lékaři.
"Přimlouval bych se za to, aby pacient raději navštívil lékaře a nesnažil se tento problém vyřešit sám. Návštěva specialisty je ale nezbytná, když nemocný nemá jistotu, zda se jedná o migrénu. Nebo když se například změní charakter záchvatů či pokud se zvyšuje jejich četnost, nebo se nepodaří záchvat zvládnout pomocí jedné tablety," uvádí MUDr. Petr Dočekal z 1. LF UK v Praze.
Pacient pozná blížící se záchvat
Poprvé se migrenik setká s bolestí hlavy často v pubertě nebo až mezi 20. a 30. rokem. U dospělých se vyskytuje onemocnění více u žen (trpí jí 18 procent žen) než mužů (6 procent). Postihuje všechny věkové skupiny a nejvíce se vyskytuje mezi 30. až 50. rokem života. Po této době je již vznik migrény velmi nepravděpodobný.
"Záchvatu migrény u některých pacientů předchází až 24 hodin předem pocit napětí, únavy, podrážděnosti a zvýšené chuti na sladké. Lidé, kteří jí trpí již léta, spolehlivě poznají, že se záchvat blíží. Kromě toho se asi u čtvrtiny pacientů může na začátku záchvatu objevit tak zvaná aura - předzvěst.
Ta se projevuje nejrůznějšími poruchami zorného pole. Může to být vidění vlnovek, jisker, záblesků či barevných kotoučů. Vzácněji se dostaví porucha citlivosti v končetinách, například mravenčení, brnění. Tento stav trvá obvykle 15 až 30 minut a pak nastoupí bolest, která bývá převážně jednostranná.
Stav pacienta obvykle zhoršuje námaha. Je také přecitlivělý na hluk a světlo, a proto vyhledává klid a šero. Bývá to i proto, že dalším typickým projevem je nevolnost až zvracení. Při lehkém záchvatu trvá tento stav 4 až 8 hodin, při těžkém jeden až tři dny," vysvětluje doktor Dočekal.
| Co je a co není pravda |
| * Není to nemoc. Je to nepříjemné onemocnění, které pacientům značně ztěžuje a komplikuje život. |
| * Když nebolí půlka hlavy, není to migréna. Bolest sice většinou zachvacuje polovinu hlavy, ale bolet může i jinde. |
| * Muži jí netrpí. Podle statistických údajů jí trpí 6 procent mužů. |
| * Neprovází ji aura. Asi u 20 procent postižených začíná migréna aurou. |
Příčinou někdy bývá dědičnost
Migréna se v posledních padesáti letech stala předmětem intenzivního výzkumu. Zjistilo se, že na její vznik mívá vliv dědičnost. Někdy jí dokonce trpí v rodině několik generací.
Na bezprostředním vzniku záchvatu se nejčastěji podílejí stres, hormonální změny při menstruaci a změna počasí. Může ji ale vyvolat také porušení denního rytmu, nedostatek spánku, alkohol, některé sýry nebo citrusové plody, nezvyklá námaha či drastická dieta.
Bolesti hlavy dostane alespoň občas až 85 procent lidí. Patří k nejčastějším dlouhodobým bolestem dospělých, podobně jako bolesti zad a kloubů. V České republice trpí tímto onemocněním zhruba 750 tisíc lidí.
