Nová originální operace snižuje riziko selhání srdce

Připadá vám to bláznivé? Není. Za prvé nejde jen tak o nějakou díru. Kardiologové udělají vstupní vpich do tepny v třísle a tudy potom zavedou nemocnému do srdce dutou cévku a s její pomocí pak i jehlu.

Tou propíchnou do zmíněné přepážky relativně velký otvor – 8 až 10 mm. Pak ho vyztuží kovovým stentem, který připomíná košíček spletený z tenkých drátků.

Hodí se však na léčení určitého typu poruch srdeční funkce. Ne na všechny. Abychom pochopili, u kterých může pomoct a proč, musíme si o nich říct trochu víc.

Srdeční selhávání, tedy stav, kdy srdce přestává fungovat jako pumpa, je v podstatě dvojího typu. Systolické nebo diastolické. „Při prvním typu se srdce nedokáže dostatečně stáhnout, a tedy vypudit potřebné množství krve do oběhu,“ říká profesor MUDr. Petr Neužil, CSc., primář kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce v Praze. „U druhého se pořádně nenaplní. To proto, že se kvůli zbytnění, tedy tuhosti srdeční tkáně, nedovede roztáhnout tak, jak by bylo potřeba, a zaplnit se krví.“

Hlavním příznakem obou těchto poruch je:

Srdeční selhávání hravě pošle postiženého do invalidního důchodu a dramaticky zhoršuje kvalitu jeho života. „Není náhoda, že až pětina těžce nemocných pacientů umírá během prvního měsíce poté, co je přivezli do nemocnice,“ uvádí profesor Neužil. „Polovina z nich umírá do jednoho roku od stanovení diagnózy.“

Systolické selhávání lze léčit léky, různými typy kardiostimulátorů nebo pomocí operací (bypassem, tedy přemostěním postižených cév srdce, nebo díky transplantaci srdce).

U toho diastolického to bývá složitější. Stěna levé komory se stane hůř poddajná a levou síň pak zatěžuje vysoký krevní tlak i objem krve. Lékaři mohou zmírnit pacientovy potíže prostřednictvím léků na snížení vysokého tlaku. Ale tím své možnosti v podstatě vyčerpají.

Právě v těchto případech může pomoci nový typ zmíněného zákroku. „Otvor v srdeční přepážce vyztužený kovovým stentem umožňuje, aby část přebytečné krve odtekla do pravé síně,“ vysvětluje profesor Neužil. „První zkušenosti ukazují, že ta se s jejím mírným nadbytkem velmi dobře vyrovná. A levé srdeční síni se pak výrazně uleví. Lépe snáší stoupající tlak krve při zátěži, a tedy i zvýšenou námahu.“

V Nemocnici na Homolce podstoupil tuto operaci pětapadesátiletý pacient. Netrápilo ho jen srdeční selhávání, ale také hypertenze a cukrovka. Byl pátým člověkem na světě, který zažil příznivé efekty zákroku na vlastní kůži. Vidí je jasně. Nedokázal vyjít do prvního patra, dnes to zvládne. Ale nejen to.

Pracuje jako krmič hospodářských zvířat. Před zákrokem odnesl s bídou dva kýbly s krmením. Dnes jich zvládá bez velkých potíží osm. Zřetelné zlepšení vidí i lékaři. „Pacient vykazoval před operací těžkou poruchu fyzické výkonnosti,“ řekl profesor Neužil. „Ve škále čtyř stupňů, kterými výkonnost hodnotíme, šlo o selhání třetího stupně. Po zákroku má jen lehkou poruchu prvního stupně přecházející v téměř normální stav.”

Operace při tom není nijak složitá. Trvá 15 až 20 minut. Pravda, vyžaduje špičkový tým intervenčních kardiologů s odpovídajícím vybavením a zkušenostmi. Pacient zůstává během ní při vědomí a může komunikovat s lékaři.

Na druhou stranu je jasné, že ani tato novinka nepředstavuje univerzální řešení srdečního selhání, na které umírá stále více lidí. V řadě případů ji není možné využít. „Typickým příkladem jsou pacienti po plicní embolii, žilní trombóze a vůbec s potížemi vyvolanými zvýšeným rizikem vzniku trombů, tedy krevních sraženin,“ uvádí profesor Neužil. „U většiny pacientů s touto poruchou však představuje nové, zajímavé řešení diastolického selhávání srdce.“