Nová antidepresiva zabírají jen u malého množství pacientů

Tým britských vědců z univerzity v Hullu vedený Irvingem Kirschem přezkoumal data ze 47 klinických zkoušek o užití moderních antidepresiv, jako je Prozac nebo Seroxat. Jde o představitele třetí generace antidepresiv, léky ze skupiny SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), které fungují na bázi regulace hladiny serotoninu v mozku. Serotonin má značný vliv na změny nálad.

"Ačkoli se pacientům daří lépe, když antidepresiva berou, daří se jim lépe i tehdy, když dostávají placebo a rozdíl v míře zlepšení není příliš velký. To znamená, že depresivní lidé mohou svůj stav zlepšit i bez léků," uvedl ve svém prohlášení Kirsch.

Podle něj léky nezabírají při mírnějších depresích. "Rozdíl mezi zlepšením u pacientů, kteří brali placebo a pacientů, kteří brali antidepresiva není příliš velký. To znamená, že se stav lidí s depresemi může zlepšit i bez léků.“ Podle něj proto nemá cenu mnoha pacientům s depresemi předepisovat tyto léky a je lepší uplatňovat terapie, které nestojí na lécích.

Výrobci antidepresiv se proti studii ohradili s tím, že pracovali jen s malým množstvím dat a některá opominuli. Mluvčí farmaceutické firmy GlaxoSmithKline sdělil, že "studie postihuje jen malou část ze všech přístupných dat“. Eli Lilly, který vyrábí jedno z vůbec nejúspěšnějších antidepresiv této řady - Prozac - sdělil, že „vědecké a lékařské zkušenosti ukazují, že jde o účinné antidepresivum“.

Prozac přitom mnohdy berou li lidé, kteří netrpí depresemi, aby lépe snášeli stres v náročných zaměstnáních, většinou jde o mladé manažery nebo právníky.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) byly do klinické praxe zavedeny na přelomu 80. a 90. let. Od poloviny 90. let se začali nasazovat, přestože byly nákladnější než dosavadní tricyklická antidepresiva (TCA).