Článek
„To není problém s pamětí, ale s naší nedisciplinovaností. Nesoustředíme se na to, co děláme,“ vysvětluje Marie Benediktová, lektorka kurzů trénování paměti.
Jako první pomoc v těchto okamžicích funguje, když si jedinec třikrát za sebou nahlas zopakuje, jakou konkrétní činnost dělá. Například když se mu často stává, že vyjde z domu a po chvilce si není jist, zda zamkl či ne, měl by si při každém zamykání říci – zamykám, zamykám, zamykám. Tak spojí mluvené centrum v mozku s řečovým a paměťovým a ještě za dvacet minut se mu bude v myšlenkách ozývat, jak to říká.
Lenost a spoléhání na internet
Lidé se stávají línými, a než by namáhali mozek, radši zapátrají na internetu. „Souvisí to se sebejistotou, je přece příjemné vědět, že si dokážu poradit,“ přemýšlí, proč by lidé měli trénovat, ředitelka knihovny Lenka Indrová, která na vlastní kůži poznala, jak zabírá metoda Loci (latinsky místo). Podle součástí těla si hravě zapamatovala, jak jdou za sebou disciplíny desetiboje. „Sáhnu na lýtko, potřebujete ho k odrazu, z toho mi vyjde skok do dálky, koleno je vrh koulí, stehno skok do výšky,“ předvádí Indrová.
„Potřebujeme si zapamatovat deset po sobě jdoucích věcí podle místa, a je jedno, jestli je to recept na vaření, nebo knihy seřazené v knihovně,“ vysvětlila lektorka. Ke zlepšení paměti nepomáhá jen cvičení, nýbrž i mlsání borůvek.
„Můžeme je jíst, čichat, neurony se budí,“ usmívá se. Dobrou paměť mívají ti, co pravidelně chodí, cvičí aerobic.
„Luštění křížovek, sudoku je hlavně na levou hemisféru mozku. Potřebujeme zapojit i pravou, takže přidáme puzzle, stačí deset dílků denně, aby se paměť bystřila. Nebo si můžeme čistit zuby nebo se česat nedominantní rukou. Malovat oběma rukama, pravou rukou točit ve směru hodinových ručiček, levou nohou naopak,“ uvádí další varianty lektorka.