Hlavní obsah

Neřešené oční vady mohou být za volantem velmi nebezpečné

Řada lidí špatně vidí, přesto si bez řešení svého problému sedají za volant a ohrožují tak nejen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu. Jedná se přitom o naprosto zbytečný hazard, zvlášť v době, kdy většina problémů se zrakem má své řešení.

Foto: Profimedia.cz

Bezpečnost na silnici je ovlivněna tím, jak dobře vidíte.

Článek

Mezi nejčastější potíže s očima patří takzvané refrakční vady, tedy krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Všechny tyto vady by přitom řidiči měli mít zapsané i v řidičském průkazu – záznam se uvádí prostřednictvím takzvaného harmonizovaného kódu, který zaznamenává podmínky a omezení řidičského oprávnění, v tomto případě povinnost mít při jízdě dioptrické brýle či kontaktní čočky.

Ale nejde jen o to nosit vždy za volantem korekční podmínky, ale také mít správnou hodnotu dioptrií. Jak ukázalo měření z roku 2021, které provedl BESIP, správnou korekci mělo jen 28 % řidičů. Přičemž téměř 60 % řidičů přiznalo, že v posledních třech letech nebyli na kontrole u očního lékaře.

„Na ostrém zraku přitom často závisí, zda řidič správně a dostatečně rychle vyhodnotí situaci na silnici a včas zareaguje. Každý řidič reaguje podle toho, jak vidí. Pokud překážku na cestě nevidí včas, zareaguje na ni pozdě,“ vysvětluje primářka Lucie Valešová z pražské Oční kliniky NeoVize.

Vnímání chodce a situace na vozovce

S dobrým zrakem člověk registruje chodce na 100 i více metrů, krátkozraký člověk ho uvidí až na posledních cca 30 metrech.

Při rychlosti 100 km/h tuto vzdálenost auto ujede za sekundu, při městské padesátce pak za dvě sekundy. Jednu vteřinu přitom běžný řidič potřebuje jen na reakci, pak teprve začne brzdit.

Nekorigované oční vady hrají roli i v mnoha dalších činnostech, jako je odhad vzdáleností při předjíždění, sledování dopravních značek nebo také parkování.

Pohled upřený do blízka si vybírá svou daň, přibývá krátkozrakých lidí

Zdraví

Všechny refrakční vady lze přitom korigovat brýlemi či kontaktními čočkami. Řešením může být i laserová operace očí. Dnes se již přitom nejedná o žádný složitý zákrok. „Kompletní laserové ošetření femtosekundovým laserem se provádí ambulantně. Díky nejrychlejšímu laseru na světě, který máme na našich klinikách k dispozici, působí laser na oko jen 10 vteřin. Povrch oka zůstává neporušený, takže ihned po zákroku můžete číst, sledovat televizi a od druhého dne si užívat naplno života,“ dodává Valešová.

Šedý zákal lze také odstranit

Po 60. roce se u lidí často začíná objevovat šedý zákal, který vzniká přirozeným stárnutím oční čočky. Po sedmdesátce se takzvaná katarakta objevuje dokonce u každého druhého člověka. Toto onemocnění způsobuje zamlžené vidění, jako by se člověk díval přes záclonu. Protože však přichází plíživě, nemusí jej pacient zprvu zaregistrovat.

Proto je tak důležité, aby senioři pravidelně navštěvovali očního lékaře a nechali si zrak vyšetřit. Kontrola zraku je součástí povinných lékařských prohlídek, které řidiči absolvují od 65 let (poté v 68 letech a pak každé dva roky).

I tento problém lze řešit chirurgickou výměnou oční čočky za umělou. Pro řidiče je velmi vhodná prémiová nitrooční čočka Vivity s prodlouženou hloubkou ostrosti, která umožňuje dobré vidění bez brýlí nejen na dálku, ale i na střední vzdálenost a u mnohých pacientů i do blízka (na palubní desku).

Syndrom suchého oka může stát za slzením a pálením očí

Během podzimu a zimy může studený vzduch způsobit nepříjemné podráždění očí, protože nízké teploty a vítr zvyšují odpařování ochranného slzného filmu na povrchu oka. Podobný efekt může nastat při přechodu z venku do vytápěných prostor. „Proto se může stát, že když sednete do vyhřátého auta, zažijete nepříjemné pocity, jako je slzení a pálení očí, což následně může ovlivnit vaši pozornost za volantem a schopnost vidět dobře,“ upozorňuje brněnská oční lékařka Šárka Skorkovská.

Jedním z možných řešení tohoto problému jsou ucpávky slzných kanálků, tzv. plugy, které brání odtoku slz a udržují v oku vyšší vlhkost.

I barvoslepí mohou řídit

Poruchou vnímání barev nebo úplnou neschopností rozlišovat barvy trpí jeden ze sta řidičů. Jedná se o genetickou poruchu, na kterou neexistuje léčba. I když barvoslepí lidé nemohou řídit profesionálně, řidičský průkaz získat mohou. Obvykle se totiž během svého života naučí přizpůsobit se této vadě.

„Nejvíce problematické je pro tyto lidi rozpoznávání odstínů červené a zelené. Jelikož ale na semaforech je červené a zelené světlo umístěno vždy na stejném místě, i lidé, kteří nerozpoznají barvy, poznají, které světlo svítí. Mohou mít také větší potíže s rozpoznáním brzdových světel u některých vozidel, ale většina automobilů má brzdová světla oddělená a výrazně svítící, takže i barvoslepý jedinec by je měl u většiny vozidel zpozorovat,“ uzavírá Šárka Skorkovská.

Oči prozradí řadu nemocí, ale i skutečný biologický věk

Zdraví

Onemocnění sítnice je vždy závažné. Aby se dalo řešit, je nutné přijít k lékaři včas

Zdraví

Může se vám hodit na Firmy.cz: Oční ordinace, Oční kliniky

Výběr článků

Načítám