Neradostné vyhlídky: nádorová onemocnění stoupnou trojnásobně

V ČR již nyní ročně rakovinu dostane zhruba 70 tisíc lidí a 28 tisíc na ni zemře. „Během svého života každý třetí občan ČR onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře,“ tvrdí profesor Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti. Potěšitelné je, že v ČR se z rakoviny vyléčí asi 47 procent nemocných. V Evropě je to nejvíc na Islandu a ve Švédsku, kde se vyléčí 63 a 62 procent.

Důvody očekávaného zvýšení počtu nemocných jsou podle onkologů v tom, že populace stárne a výskyt zhoubných nádorů je právě u starší generace nejčastější. Navíc medicína dnes už umí řadu nádorových onemocnění vyléčit a tím se stále více lidí dožívá vyššího věku, kdy riziko rakoviny rychle stoupá.

Rakoviny je tedy víc, ale méně se na ni umírá. Své v tom sehrávají i onkologické preventivní programy, například právě na včasný záchyt rakoviny prsu, dále děložního čípku, tlustého střeva a konečníku. Tím počet nemocných rakovinou sice statisticky roste, ale protože přijdou včas, je velká šance na dobré léčení nebo úplné vyléčení.

Rakovina prsu za posledních třicet let vzrostla o 120 procent, a to je nejvíc ze všech druhů rakovin. Ročně onemocní téměř šest tisíc žen a dva tisíce jich zemře. Varující je, že rakovina prsu se přesouvá i na velmi mladé ženy, ač dříve to byla spíše doména žen starších. Přibližně sto žen do 35 let ročně rakovinou prsu onemocní.

Od února mají ženy od 45 let neomezenou možnost pravidelného mamografického vyšetření ve dvouletém cyklu. Do února tuto možnost měly pouze ženy od 45 do 69 let. Od tohoto měsíce však věk omezen není.

Interval preventivních prohlídek je dvouletý a týká se ročně 850 000 žen. „Na prevenci jich přichází zhruba půl miliónu, což je sice dobré, ale rádi bychom, aby toto číslo bylo ještě vyšší. Například ve Švédsku na preventivní vyšetření chodí až 80 procent žen,“ říká profesor Jan Daneš, přednosta radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí.

Nadějí žen s rakovinou prsu je biologická, přesněji cílená léčba, která zasahuje především nádorovou buňku. Poskytuje se ženám v onkologických centrech. Ne pro každou ženu je ale vhodná. Biologická léčba se často podává s klasickou léčbou, a pak je nejúčinnější.

Další nadějí v léčbě je molekula označována jako p53. Podle profesora Tomáše Zimy, děkana 1. lékařské fakulty UK, „hraje molekula p53 významnou roli v regulaci buňky a v přeměně buňky na buňku nádorovou“. Vědci teď zkoumají látky, které by mohly ovlivnit tuto molekulu.