Článek
V posledních desetiletích se stále více pozornosti věnuje selhání srdce a jiným jeho chorobám u mladších, na první pohled zdravých a silných ročníků. Mediální zájem budí zejména občasné náhlé srdeční kolapsy trénovaných sportovců, u kterých by člověk předpokládal, že budou mít, lidově řečeno, srdce jako zvon. Nejde přitom ale o žádnou výjimku.
Podle Harvard Health Publishing proběhne čtyři až deset procent srdečních záchvatů už před 45. rokem věku člověka. Většina z nich u mužů a z šedesáti procent se jedná o infarkty myokardu.
Fibrilace síní často probíhá skrytě, hrozba mozkové mrtvice je pak větší
Další studie tvrdí, že zhruba polovina náhlých úmrtí je způsobena nějakým onemocněním srdce.
„Když se řekne onemocnění srdce a cév, většina lidí si představí osmdesátníka s infarktem, mozkovou mrtvicí nebo srdečním selháním. Rozhodně si kardiovaskulární onemocnění nespojujeme s nižším věkem. Přitom i v dětství, adolescenci či časné dospělosti hrají tyto choroby významnou roli,“ upozorňuje profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti ČLS JEP, člen výboru Mezinárodní společnost i interní medicíny a čestný člen Americké lékařské akademie i Evropské federace interní medicíny.
Dodává ještě, že ohlédneme-li se do historie, představovaly největší kardiologický dětský problém především srdeční vady, ať vrozené nebo porevmatické. „S rozvojem včasné diagnostiky a léčby se jejich význam podařilo výrazně zmenšit a většina pacientů prožívá naprosto normální život.“
Covid postihuje i srdce
Ovšem aktuální situace v posledním roce klade před kardiology nové výzvy. „Žijeme v době covidové pandemie. Podle některých údajů má postižení srdce až 20 % nemocných těžším průběhem. Tady je třeba vždy zvažovat návrat do „normálního života“.
Zejména fyzickou aktivitu je třeba zvyšovat velmi pomalu a s ohledem na celkový stav nemocného. Jinak může zánět srdečního svalu vést i k těžkému poškození, srdečnímu selhání nebo poruše srdečního rytmu,“ varuje Richard Češka před rychlou či zanedbanou rekonvalescencí po covidu-19.
Zároveň bychom podle něj neměli zapomínat, že některé následné projevy nemoci se mohou ukázat i několik měsíců po prodělání covidu. Je tedy důležité, aby na sebe byli pacienti opatrní i přesto, že nemoc přestáli v podstatě bez příznaků.
Rizikové faktory
V našem zdravotnictví naštěstí funguje velmi dobrý systém preventivních kontrol a sledování možných rizikových faktorů pro onemocnění srdce už od narození dítěte. Tím se často daří předejít srdečním onemocněním v dospělosti.
Rizikovými faktory mohou být jak vliv dědičnosti, tak následky různých vrozených vad nebo onemocnění.
Vrásky na čele nemusí být jen estetický problém, mohou značit i nemoc srdce
„Naše cévy stárnou od dětství a člověk je právě tak starý, jako jsou staré jeho cévy. Zakladatel dětského kardiocentra v Motole a veliká osobnost dětské kardiologie, profesor Milan Šamánek, zahájil v devadesátých letech projekt Prevence aterosklerózy od dětského věku. Jeho cílem je intervence rizikových faktorů,“ upozorňuje profesor Češka. Které to tedy jsou?
- Vysoký krevní tlak. Mnohé to překvapí, ale i ten hrozí již v dětství. A právě tehdy zůstává často neodhalený. Hypertenze má dědičný podklad, ale nepatří mezi vrozená onemocnění. Často je výsledkem nemoci jiných orgánů, např. srdce, ledvin – pak jde o sekundární hypertenzi. Tzv. primární hypertenze je u dětí mnohem méně častá, jde o stav, kdy je příčina nedohledatelná. „Vysoký krevní tlak je faktor, který může vést k mrtvici, srdečnímu selhání a méně i k infarktu. Máme k dispozici osvědčenou léčbu a bylo by hrubou chybou ji dostatečně nevyužít. A to i v mladším věku,“ zdůrazňuje profesor Češka. Hypertenzi lze řešit úpravou váhy, tělesnou aktivitou, kontrolovaným množstvím soli a velkou roli hraje i nekuřáctví!
- Cholesterol. Studie ukazují, že ukládání tukových plátků v tepnách, tedy ateroskleróza, začíná již v dětství a pokračuje až do dospělosti. „Soustředíme se na zvýšenou hladinu cholesterolu, zejména jeho frakce LDL. Od trochu zjednodušeného a zlehčujícího doporučení ‚nejezte vajíčka‘ se dostáváme k prevenci nejen nefarmakologické, ale k pravidelnému užívání moderních léků opravdu již v mladším věku. Důkazy hovoří jasně. Tato léčba zabraňuje infarktům, mrtvicím a opravdu zachraňuje životy,“ říká profesor Češka. Jak jinak hlídat cholesterol? Dítě by se mělo věnovat fyzickým aktivitám minimálně 30-60 minut každý den a jeho dietu bychom měli zaměřit na snižování tuků.
- Kouření. „Nekouřit je imperativ pro všechny, ale u mladých nemocných s více riziky je to naprostá priorita,“ říká odborník. Většina mladých kuřáků „to“ nejen zkouší, ale už je na nikotinu závislých. Přestat kouřit je pro ně tedy velice obtížné, jelikož se u nich vyskytují stejné abstinenční příznaky jako u dospělých kuřáků. Je tedy důležité již závislému mladému kuřákovi s přestáváním pomoci, a ne ho trestat. Těm, kteří naštěstí závislí nejsou nebo nekouří, je třeba zdůrazňovat pozitiva nekuřáctví a podporovat je v prevenci kouření.
- Obezita. Jde o hlavní rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění a dětská obezita je bohužel v posledních letech velmi vážným problémem. „Především centrální obezita, při které se tuk ukládá v břišní oblasti, je významným rizikovým faktorem. Při řešení bych kromě diety podtrhl nutnost pohybu. Tzv. fit fat nemocní, tedy obézní, ale s určitou aktivní fyzičkou, mají lepší prognózy než ti, kteří mají minimální pohybovou aktivitu,“ zdůrazňuje kardiolog.
- Nedostatek pohybu. Právě tento faktor zvyšuje výskyt všech ostatních rizikových faktorů vedoucích k srdečním onemocněním. K pohybu vedené děti bývají aktivnější i v dospělosti, pravidelný pohyb navíc podporuje správný vývoj kostí, a navíc, stejně jako u dospělých, zvyšuje psychickou i fyzickou odolnost. V neposlední řadě pomáhá pohyb snižovat hladinu cukru a tuků v krvi.
Srdce a sport
Jak bylo řečeno v úvodu, často se v médiích můžeme dočíst, že zdravý sportovec zkolaboval např. přímo na hřišti. Čím to je?
„Specifickým kardiologickým problémem, kterému je věnována často i velká mediální pozornost, jsou úmrtí mladých sportovců. Jedná se buď o důsledek neobjevené srdeční vady (chlopeň, porucha srdečního rytmu nebo stavby srdce), nebo o následek myokarditidy, zánětu srdečního svalu. Tady je situace obzvlášť smutná, protože jde obvykle jen o podcenění ‚virózy‘ a přílišnou předčasnou zátěž,“ vysvětluje Češka.
Chrápání partnera nenarušuje jen váš spánek, ohrožuje také vaše srdce
Nikdo by se tedy neměl bát přiměřené sportovní aktivity, pokud nepodceňuje pravidelné prohlídky u lékaře a informuje ho o svých aktivitách tak, aby tomu odborník mohl přizpůsobit vyšetření.
Naopak, z dlouhodobého hlediska sport a pohyb obecně doslova zachraňuje životy, protože přispívá k prevenci řady chorob, včetně těch srdečních.
| Pozor na aterosklerózu |
|---|
| Často se vysvětluje jako kornatění tepen, ale není to tak jednoduché. Ateroskleróza začíná v krvi, ne na tepnách. V nich se pomalu ukládá měkký mastný materiál, který se postupně mění v pláty. Ty pak ulpívají na stěnách tepen a tím je zužují. Oním materiálem bývá nejčastěji LDL cholesterol. Rizikovými faktory aterosklerózy jsou kouření, vysoký tlak a cukrovka. Pokud nemoci chceme předejít, případně zlepšit svůj stav, doporučují lékaři dietu zaměřenou zejména na zeleninu a ovoce, zkrátka na potraviny, které jsou chudé na nasycené tuky. |
Moderní léčba
- Moderním řešením léčby kardiologických onemocnění je pro řadu pacientů tzv. fixní kombinace. Jedná se o léky, jež obsahují více účinných látek najednou. Jedna tabletka tak může nahradit dvě nebo i tři, jež dříve museli pacienti užívat zvlášť.
- Touto metodou se nejen snižuje riziko, že na některý z prášků zapomenete, ale dosahuje se i lepších cílových hodnot jak krevního tlaku, tak i cholesterolu.
- Tento typ léčby však není vhodný pro všechny, musí o něm vždy rozhodnout kardiolog na základě předpokladů konkrétního pacienta.
