Článek
Klíšťová encefalitida
Jednou z nejznámějších nemocí, kterou infikovaná klíšťata přenášejí, je klíšťová encefalitida. Toto virové onemocnění způsobují tzv. flaviviry, které postihují mozek a mozkové blány.
V první fázi cca 7–14 dní od nakažení může pacient pociťovat větší únavu a objeví se u něj vysoká teplota či bolesti hlavy, svalů a kloubů. U některých pacientů po skončení první fáze nemoc sama vymizí, u jiných přejde do druhé fáze.
V případě jakéhokoliv podezření, že jste se nakazili tímto virem, je nutné neprodleně vyhledat lékaře. Bohužel účinný lék proti viru samotnému prozatím neexistuje, nicméně podceňovat léčbu se nemusí vyplatit.
V případě nedodržení doporučení lékařů může mít nemoc navíc fatální následky, které zahrnují obrnu horních končetin, poruchy koncentrace, deprese, a někdy dokonce smrt.
Držíme smutné evropské prvenství v počtech případů onemocnění klíšťovou encefalitidou
I z tohoto důvodu je zapotřebí myslet na prevenci, a to v podobě vakcinace. Očkování je možné po celý rok a probíhá ve třech základních dávkách. Již 14 dní po druhé dávce se očekává dostatečná ochrana.
Je možné využít i zkrácené vakcinační schéma. Čtrnáct dní po první dávce je podána dávka druhá. Za další dva týdny již nastupuje ochranný účinek. Další očkování je následně stejné jako u klasického schématu. Přeočkování je doporučováno po třech či pěti letech podle použité vakcíny a věku očkovaného.
Zájemci se mohou očkovat u svého praktického lékaře, děti u praktického lékaře pro děti a dorost nebo v očkovacím centru.
Lymeská borelióza
Do kontaktu s klíštětem se můžeme v přírodě dostat poměrně často, někdy si ani nemusíme všimnout, že se přisálo. Průměrně každé třetí klíště je přitom přenašečem původce lymeské boreliózy (borrelie).
Naštěstí ne každé takové klíště nás nakazí. Velmi záleží na době sání, udává se, že je třeba, aby probíhalo alespoň 24 hodin, pravděpodobnost nákazy po delší době sání je přibližně 30 %. Proto je důležité se po pobytu v přírodě velmi pečlivě prohlédnout, protože paradoxně nejvíce nakažlivá jsou nejmenší stádia klíšťat, larvy a nymfy ve velikosti cca 1 mm.
Borrelie žijí v trávicím traktu klíšťat. Nákaza může probíhat nejenom při sání, mnohem větší množství borrelií je v trusu klíšťat. Proto by se klíšťata měla odstraňovat velmi opatrně, nejlépe v rukavicích.
Bakterie borrelie parazitují ve všech typech buněk a tkání. Na rozdíl od většiny bakterií, které v organismu žijí v mezibuněčných prostorech, borrelie parazitují i uvnitř buněk. Dokážou tak škodit úplně všude. Některé napadají tkáně kůže a vaziva, jiné klouby a srdce, další nervový systém.
Jak správně odstranit přisáté klíště? Bez oleje, neviklat a netočit
Přibližně u 5 až 10 % lidí nakažených infikovaným klíštětem se projevy ani neukážou, nebo jsou tak mírné, že se jim nepřikládá větší důraz. S několikadenním odstupem (může být ale i 4–5 týdnů) se obvykle objevuje na kůži červená skvrna. Dále se mohou objevit příznaky podobné chřipce, jako jsou únava, bolesti svalů a kloubů nebo zvýšená teplota.
Pokud není borelióza včas nebo dobře léčena, může se během několika týdnů až měsíců vyvinout do chronické formy. Bakterie se v těle rozmnoží, utvoří hned několik ložisek, která se mohou kdykoli aktivovat.
Obrovským problémem je chronická neuroborelióza, kdy borrelie napadne nervový systém a postupně se přes nervové výběžky dostává do mozku. Produkuje neurotoxin, který je podobný botulotoxinu, a blokuje přenos nervových vzruchů. Tím může být narušena jakákoli funkce nervového systému včetně center řídících paměť, emoce, kognitivní schopnosti.
Trpěla bolestmi a ztrátou paměti. Boreliózu lékaři odhalili až po 16 letech
„Pokud je borrelie v těle odhalena včas, mohou pomoci antibiotika, která se podávají po dobu dvou až čtyř týdnů v závislosti na klinické formě onemocnění,” vysvětluje primářka Hana Roháčová z pražské Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Pokud nemocní mají i po této léčbě stále potíže, pak už se antibiotika nepodávají.
Jakmile je nemoc objevena pozdě, pak bývá léčba složitá. „Borrelie dokáže velmi účinně blokovat a rozvracet imunitní systém. Napadá všechny typy imunitních buněk, zabíjí je, a aktivně zasahuje do řízení imunitního systému. Dokáže aktivně vychytávat a neutralizovat protilátky a bránit se fagocytóze. Antibiotika již nefungují, protože se borrelie přeměňuje na různé cystické formy, na které antibiotika nepůsobí,” uzavírá lektorka řízené a kontrolované detoxikace Marie Vilánková z firmy Joalis.
V Česku se šíří nové druhy klíšťat. Vědci prosí veřejnost o pomoc
Další nemoci přenášené klíšťaty |
---|
Ehrlichióza – horečnaté onemocnění, které způsobují bakterie přenášené klíšťaty. Ty napadají bílé krvinky a snižují jejich obrannou funkci. Nemoc se projevuje bolestí hlavy a svalů, vyrážkou nebo ochrnutím. K léčbě ehrlichiózy se používají antibiotika, neléčené onemocnění může pacienta ohrozit na životě. |
Tularémie – jedná se často o bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, proto je označována i za zaječí nemoc. Prostřednictvím klíšťat se může rozšířit také na člověka. V takovém případě se dostaví příznaky jako horečnaté stavy, zánět lymfatických uzlin a cév, nebo dokonce nekrózy. Léčba spočívá v podávání antibiotik. Podcenit léčbu se přitom nemusí vyplatit, neléčená nemoc může způsobit i smrt. |
Bartonelóza – nemoc se na člověka přenáší z klíšťat psů a koček. Projevuje se postižením kůže a vnitřních orgánů, horečkou či zduřením uzlin. Někdy mohou být bakterie rodu Bartonella rovněž původcem očních infekcí, zánětů jater a ledvin nebo také onemocnění srdce. Proto je nutné nasadit léčbu antibiotiky. |
Babesióza – často doprovází lymeskou boreliózu, a to zejména u starších nemocných. Může probíhat zcela bez příznaků, někdy se ale objeví potíže jako nechutenství, bolesti kloubů a svalů, únava, deprese či dušnost. Typická je také horečka, zvětšení jater nebo žloutenka. Nemoc je velmi dobře léčitelná antibiotiky. |