Článek
Jejím původcem je EB virus, se kterým se setkalo a úspěšně vypořádalo 95 % z nás. Většina prodělá nákazu, aniž by se to zjevně nějak projevovalo. Nebo ji vnímá jen jako horečnaté onemocnění, případně jako zánět dýchacích cest nebo jako přechodné zduření uzlin.
Proč u některých lidí vyvolá zmíněnou chorobu a někdy i následné komplikace, to lékaři přesně nevědí. Zdá se, že existuje hned několik rizik, která zvyšují pravděpodobnost jejího vypuknutí a dramatičtějšího průběhu:
- nadměrná fyzická nebo psychická zátěž;
- nevhodná strava;
- konzumace alkoholu;
- kouření a návyk na jiné drogy
- pobyt v zakouřeném či jinak znečištěném prostředí;
- souběžně probíhající infekce, například cytomegalovirem.
Jak si ji nesplést třeba s angínou
Jak si nesplést mononukleózu s chřipkou nebo s angínou? Na tu se totiž berou antibiotika, při napadení EB virem však nemá jejich užívání žádný smysl, protože účinkují jen na bakterie. Navíc představují zbytečnou zátěž a naruší střevní mikroflóru. Zkuste pečlivěji sledovat své příznaky a přemýšlet o nich.
Nemoc se zprvu projevuje větší únavou, než jakou přináší chřipka, skoro by se dalo říct až vyčerpaností. Ale také bolestí hlavy, svalů, zimnicí, pocením a zvýšenou teplotou. Toto počáteční stadium trvá u dětí několik dnů, u dospělých dva až tři týdny.
Jaterní dietou nezhubnete, ale odlehčíte játrům
Teprve pak propuknou typické příznaky této choroby: |
---|
horečka (38 °C až 40 °C a stoupá vpodvečer); |
povlaky na mandlích, které ale bývají větší než u angíny; |
zduření lymfatických uzlin na krku, pod dolní čelistí, případně i v podpaží nebo v tříslech; |
na měkkém patře se objeví zarudlé skvrnky, ty mohou být užitečným vodítkem ke správnému stanovení diagnózy; |
postižené trápí také pálení v krku, bolest při polykání a suché, rozpraskané rty |
Zásadní je vyšetření krve a jaterní testy
Od angíny se dá mononukleóza rozpoznat také tak, že po antibiotikách horečka neklesá. U výrazněji probíhající nemoci bývá rovněž časté zvětšení jater a sleziny. Lékař je obvykle může snadno nahmatat při pečlivém vyšetření břicha.
Mononukleózu prokáže laboratorní vyšetření krve. Navíc prudce stoupne množství určitého druhu bílých krvinek (mononukleár a atypických monocytů). Téměř vždy bývají pozitivní jaterní testy.
Nejvíc pacientů se objevuje mezi mladými lidmi od 13 do 18 roků. Náročnější průběh mívá choroba u dospělých a starších lidí. V některých případech přejde do chronického únavového syndromu. Těžké stavy únavy mohou nakaženého člověka vyřadit z normálního života i na několik měsíců.
Nemoc léčíme tím, že zůstaneme v teple, v klidu a nebudeme se zbytečně namáhat. Na zanícené mandle použijeme roztok na kloktání a na krk potom Priessnitzův obklad. Příliš vysoké teploty snížíme pomocí běžných antipyretik (léky s paracetamolem, kyselinou acetylsalicylovou, ibuprofenem aj).
Dáváme si pozor, abychom se neinfikovali jinou nákazou, protože v oslabeném organismu by mohla mít výrazně dramatičtější průběh, navíc by snáze zkomplikovala i další léčení. Jídelníček volíme lehký, případně takový, který se blíží jaterní dietě. To v případě, že jaterní testy ukážou hodně zvýšené hodnoty. Pak bývá nutné ho dodržovat tři až šest měsíců.
Se správnou stravou vám může pomoci nutriční terapeutka. Užitečné informace najdete i v knize Diety při onemocnění mononukleózou z vydavatelství Mac.