Neléčený vysoký tlak zvyšuje riziko alzheimera, varují lékaři

„Ne každý má plně rozvinutou nemoc a je těžce dementní, ale ta čísla jsou velmi významná,“ zdůraznil přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina.

V Česku žije s diagnózou Alzheimerovy nemoci kolem 160 tisíc, uvádí kvalifikované odhady. Za pětadvacet let se má počet přiblížit ke 300 tisícům. Nárůst je rychlý a je vidět už teď. Tím spíš je podle lékařů potřeba snažit se rizika mírnit, pokud se dají ovlivnit.

K rozvoji demence přispívá deprese, nedostatek sociálních kontaktů, pohybu i spánku a také některá chronická onemocnění.

„Ukazuje se, že dlouhodobě neléčený vysoký tlak je rizikovým faktorem pro rozvoj Alzheimerovy nemoci,“ upozornil neurolog Rusina. Zásadní to může být hlavně pro lidi, kterým je kolem padesáti let. Nemoc se začíná rozvíjet zhruba deset až patnáct let před tím, než člověk zpozoruje první projevy. S alzheimerem se potýká každý dvacátý senior ve věku nad 65 let.

Praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství Astrid Matějková poznamenala, že řada pacientů s hypertenzí nechce často o léčbě slyšet nebo si sami předepsané léky vysazují, což je špatně.

Na nemoci spojené s vysokým krevním tlakem umírá ročně kolem čtyř a půl tisíce Čechů. Onemocnění patří k nejčastějším, zejména ve vyšším věku. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se před dvěma lety léčilo s vysokým tlakem více než 2,1 milionu obyvatel.

Častou chybou je, že se zapomínání nebo omezená soběstačnost nepřisuzují demenci, ale stárnutí. „Jakmile vám někdo z vašich známých řekne, že má pocit, že je na tom hůř než jeho vrstevníci, je to červený praporek,“ dodal Rusina.

Odborné společnosti připravují pro lékaře nové doporučené postupy, díky nimž se může pacientům dostat vhodné péče rychleji. Nebude rozhodující, zda problém odhalil praktik při screeningu nebo neurolog. Všichni budou vědět, kam nemocného odeslat a jak postupovat.

Touha po zlepšení diagnostiky i nalezení léku je mezi vědci jednoznačná. V Praze vznikl před třemi lety mezinárodní vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, kde studují mozek a propojují vědecké špičky neurologie i počítačových věd z celého světa.

„Naším posláním je odhalení komplexních vztahů mezi mozkovou strukturou a jejími funkcemi, ale i patogenních neurodegenerativních procesů, které poškozují nervové buňky a jejich spojení. K pochopení těchto vztahů využíváme velké datové soubory, které analyzujeme s pomocí strojového učení a umělé inteligence,“ vysvětlila ředitelka Lenka Uldrijanová.

Jedním z klíčových projektů, na který se teď snaží institut získat grant, je vytvoření vědeckého centra pro výzkum poruch lidského mozku, takzvaného centra excelence.