Hlavní obsah

Neléčený vysoký krevní tlak může zvýšit riziko demence až o 60 %. Zejména u mladých

Podceňovat vysoký krevní tlak neboli hypertenzi se nemusí vyplatit. Podle odborníků může mít hypertenze v mládí dlouhodobé následky, které se pak projeví v pozdějším věku. Nejčastější je mozková mrtvice, infarkt, ale také demence.

Foto: Profimedia.cz

Mozek a vysoký krevní tlak mají mnoho společného.

Článek

Vysoký krevní tlak tak může poškodit nejen srdce, ale i mozek, ledviny a cévy. Skoro polovina mladých pacientů s hypertenzí má ve věku 50 let poškozen jeden z těchto orgánů. Pokud se ale hypertenze včas léčí, lze negativní vývoj směrem k demenci příznivě ovlivnit.

„U mladších jedinců s hypertenzí se lékaři zaměřují na změnu životního stylu, a to zejména úpravou jídelníčku, zvýšením pohybu, tedy i zhubnutím či skoncováním s kouřením. Pokud tato režimová opatření nestačí, dochází k nasazení antihypertenzní léčby. Důležité je zvolit správné léky a jejich vhodnou kombinaci,“ vysvětluje profesor Richard Češka.

Rizikové faktory, které zvyšují šance na výskyt obtíží spojených s vysokým tlakem

  • konzumace nezdravých pokrmů
  • zvýšený příjem alkoholu
  • kouření
  • obezita
  • chronický stres
  • nedostatek pohybu
  • sedavý způsob života
  • syndrom spánkové apnoe
  • onemocnění ledvin nebo cukrovka

Sůl může mít na lidské zdraví horší dopady než cukr

Zdraví

Změny v mozku související s demencí navozenou hypertenzí jsou nevratné

Jak vyplývá z klinického výzkumu, přítomnost hypertenze ve středním věku zvyšuje riziko vzniku demence o 61 %.

Zúžené tepny nepustí do mozku tolik okysličené krve, kolik je potřeba, což se v dlouhodobém horizontu může projevit právě demencí.

„Neléčená mírná až střední hypertenze ve věku 50–60 let zvyšuje riziko lézí bílé hmoty (abnormality na mozku) spojených s demencí. Již krevní tlak 130/80 mm Hg ve věku 19–40 let je spojen s redukcí šedé hmoty mozkové. To vše naznačuje, že cestou, jak omezit rozsah nástupu demence je včasná a důsledná léčba hypertenze již od mládí,“ upozorňuje profesor Miroslav Souček, garant projektu Srdce.

Což potvrzuje i studie zveřejněná v časopise European Heart Journal. Podle ní vysoký krevní tlak skutečně mozek poškozuje, a to již od velmi nízkého věku. Mezi nejvíce zasažené části mozku patřily přední talamické dráhy, které jsou spojeny s učením a pamětí, schopností plánování, rozhodování a zpracování emocí. Škodlivý je přitom zejména vysoký systolický krevní tlak (STK), a to zejména v mladším věku.

Změny v mozku související s demencí navozenou hypertenzí jsou přitom nevratné. „Jejich rozvoj začíná se vznikem hypertenze již od mládí a kumuluje se v čase. Pro mozek je věk vzniku hypertenze zásadní. Hypertenze, která se rozvine již v mládí, je spojena s horší prognózou než hypertenze se začátkem v pozdním věku. Včasné zachycení a zahájení antihypertenzní léčby v mládí a důsledná dlouhodobá kontrola hypertenze mohou rozvoj poklesu kognitivních funkcí a demence zvrátit,“ dodává Miroslav Souček.

Demence je nicméně multifaktoriální onemocnění a vysoký krevní tlak je pouze jedním z mnoha faktorů, které mohou přispět k jejímu vývoji. Existuje řada dalších rizikových faktorů, jako je genetika, obezita, diabetická onemocnění, kouření, fyzická nečinnost a vysoké hladiny cholesterolu, které mohou také hrát roli v rozvoji demence.

Rozpoznejte včas riziko mozkové mrtvice

Zdraví

Vrásky na čele nemusí být jen estetický problém, mohou značit i nemoc srdce

Zdraví

Výběr článků

Načítám