Článek
Lékaři totiž dokáží u většiny nemocných dostat nemoc pod kontrolu (jen asi 10 % lidí na léčbu nereaguje). Pacienti však musí sami chtít a při léčbě spolupracovat. To znamená brát léky a dodržovat pravidla zdravého životního stylu. S tím souvisí i zákaz kouření pro astmatiky. Kuřáctví totiž prokazatelně zvyšuje reaktivitu dýchacích cest, čímž se zhoršuje závažnost nemoci.
Fakt, že počet astmatiků stále stoupá, zřejmě souvisí i se škodlivinami v životním prostředí.
„Se silnými alergeny přicházíme do kontaktu dnes a denně v potravě, tekutinách i vzduchu, který dýcháme. Ohrožují nás různé chemikálie a navíc stále hodně kouříme. Ke vzniku astmatu musíme mít navíc mít dědičnou dispozici, být od přírody více vnímaví k působení alergenů. Souhra těchto faktorů může nastartovat rozvoj průduškového astmatu, a to v jakémkoliv věku. Spouštěcím faktorem někdy bývá těžší virová infekce nosohltanu či dýchacích cest,“ uvádí MUDr. Vít Petrů z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.
Podle odborníků se neléčí zhruba 300 tisíc lidí
Asi třetina lidí se neléčí i proto, že přičítají příznaky nemoci třeba stáří či špatné fyzické kondici, jiní ji raději neřeší kvůli strachu z kortikoidů, které se používají při léčbě závažnějších forem astmatu. Podle odborníků se ale není čeho bát – moderní léky na astma, které se inhalují nebo vdechují v práškové formě pomocí speciálního dávkovače, jsou naprosto bezpečné.
„Pokud nemocní užívají tyto léky podle doporučení lékaře, pak nemají žádné závažné negativní účinky. Vdechnutá dávka je totiž naprosto minimální, takže se kortikoidy téměř vůbec nedostanou do krevního řečiště. Působí pouze v dýchacích cestách a nemocným tak nehrozí žádné nebezpečí,“ zdůrazňuje docent Petrů.
Obávané negativní účinky jsou typické spíše pro dlouhodobě užívané kortikoidy v tabletových a čípkových formách, které opravdu mohou vyvolat stav totožný s Cushingovou chorobou (nemoc daná poruchou hormonálního systému) s řadou rizik od možnosti vzniku osteoporózy po cukrovku. U inhalačních forem však k tomu vzhledem k velikosti dávky a lokálním způsobu aplikace nedochází.
Starší léky mohou přece jen některé nežádoucí účinky mít. Tím, jak se inhalují ve větších dávkách a nevyplachuje se po nich ústní dutina, mohou na sliznici měkkého patra a nosohltanu zapříčinit vznik nepříjemného plísňového onemocnění (moučnivka neboli soor). Možná si vzpomenete, že jste ji viděli u některých miminek v porodnicích – těm se pusinky natírají genciánovou modří.
„Soor u moderních léčiv s výborným bezpečnostním profilem nehrozí. Jsou připraveny tak, aby účinkovaly až tehdy, když se dostanou do dýchacích cest. V dutině ústní a nosohltanu jsou neúčinné – nevstřebávají se tedy v jejich sliznicích, ale až v plicích,“ zdůrazňuje docent Petrů.
