Článek
U tří čtvrtin nemocných není nikdy odhalena a přiměřeným způsobem léčena. Podle statistických údajů jsou depresí postiženy častěji ženy než muži. Poměr jejího výskytu se však mění v závislosti na věku a pohlaví. Před pubertou je přibližně stejný, ale v dospělosti se deprese vyskytuje dvakrát až třikrát častěji u žen, zvláště v některých životních obdobích. Bývá to šestinedělí, v průběhu mateřské dovolené či klimakteria. Nejkritičtější dobou pro rozvoj onemocnění je věk od 25 do 44 let.
Největší příznak je smutná nálada
"Deprese bývá spojena se sklíčeností, pocity beznaděje, ztrátou schopnosti mít z něčeho radost a na něco se těšit. Ale je to úplně jiný smutek než ten, který postihne člověka při nějakém neštěstí. Je mnohem hlubší a člověk ho vnímá jako těžký pesimismus. Nemocný není schopen se radovat a nic ho nepotěší.
K dalším charakteristickým projevům patří pocit ztráty energie a chuti k jídlu. Reakce na vnější podněty jsou zpomalené, objeví se pokles hmotnosti a poruchy spánku. Lidé trpící depresí začínají být méně aktivní, ztrácejí zájem o své dřívější záliby a začínají se vyhýbat komunikaci s lidmi. Tento nedostatek kontaktů často vede k pocitu osamělosti, který zpětně prohlubuje depresívní náladu," vysvětluje prof. MUDr. Eva Češková, CSc., z Psychiatrické kliniky FN MU v Brně-Bohunicích.
Ačkoli je příznaků deprese celá řada, nejnápadnější je pro okolí dlouhotrvající smutek, který nemá žádnou reálnou příčinu. Nemá smysl se snažit nemocného rozveselit nebo ho přemlouvat, aby smutek zapil. Pomůžeme mu pouze tím, že mu doporučíme vyhledat pomoc odborníka.
Úlevu přinášejí antidepresíva
Pro nemocného je nejdůležitější včasné stanovení diagnózy a správně zvolená léčba. Psychiatrie se v posledních letech hodně změnila. "Dnes nabízí pestrou škálu léčebných metod, které mohou pomoci i pacientům s depresí. Mezi osvědčené metody patří u lehčích forem deprese psychoterapie a závažnějších forem léčba antidepresívy. Tato moderní léčba totiž může pomoci až osmdesáti procentům lidí," uvádí prof. Češková.
Výskyt tohoto vážného onemocnění neustále vzrůstá:
- přibližně dvě třetiny pacientů trpí současně také úzkostí a někdy bývá těžké tato postižení od sebe přesně odlišit
- velmi typický je společný výskyt deprese s tělesnými obtížemi. Jsou často, zvláště v první fázi, posuzovány jako projevy jiného onemocnění, např. bolesti hlavy či břicha, napětí nebo slabost ve svalech, pocení, závratě a bušení srdce.
Užívání léků si nemusí nikdo všimnout
Někteří pacienti mají obavy, že si na pracovišti všimnou potíží, které mají, a proto se bojí užívat prášky. Takoví lidé jistě ocení novinku, která je již k dostání. Je to antidepresívum rychle rozpustné v ústech, užívá se jednou denně. Ocení ho i starší pacienti, protože až 50 % z nich má obtíže s polykáním tablet. Nové léky se v ústech rozpustí do čtyřiceti sekund, není třeba je zapít vodou, ani se nemusí žvýkat. Mají dokonce příjemnou chuť, která dobře maskuje trpkost léku. Další výhodou je, že účinek nastupuje rychle.
"Důležité je ale také, jak se nemocný chová, zda léky pravidelně užívá, dodržuje dietní opatření a životní styl. Stává se však, že pacienti nechodí na kontroly nebo se dostaví, ale léky si nevyzvednou, nedodržují správné dávkování či dávku. Toto vše má samozřejmě kromě vlivu na zhoršení zdravotního stavu i dopad ekonomický. Nejdražší lék je totiž ten, který nemocný vůbec neužívá," dodává prof. Češková.
Jak se může projevovat
Člověk nemá z ničeho radost, na nic se nedokáže těšit a pocity beznaděje se opakují. Většinu dne je smutný a sklíčený.
Cítí se unavený, zdá se mu, že ho opustila veškerá energie a nemá na nic sílu.
Odmítá se scházet s přáteli, vyhledává samotu, ruší domluvené schůzky.
Nemá zájem o sex, u žen se často objevují poruchy menstruace.
Ztrácí chuť k jídlu, ubývá na váze.
Špatně spí a nestará se o to, jak vypadá. To vše způsobí, že postižený jako by najednou rychle zestárl.
Má pocit, že trpí různými chorobami, každý drobný zdravotní problém narůstá do velkých rozměrů.
Často mluví o tom, že jeho život nemá smysl a že neví, proč vlastně žije. Má pocit, že by bylo lepší, kdyby nežil. Také svoji budoucnost vidí černě.
Špatně se koncentruje, nedokáže se v ničem rozhodnout.
Má výčitky svědomí a pocity viny, také mu rychle klesá sebevědomí. Myslí si, že se k ničemu nehodí a že o něj nikdo nestojí.
Zkušenosti odborníků jsou takové, že nemocní často vysadí antidepresíva v průběhu prvního měsíce léčby a dokonce asi čtvrtina o tom vůbec neinformuje lékaře. Klíčem k úspěšné léčbě a zabránění propuknutí deprese je důvěra k lékaři a pravidelné užívání léků.
