Nekuřácké prostředí šetří životy, čas a peníze

"Kuřáci, kteří jsou informováni a užívají vhodnou léčbu, mají více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se jim povede přestat kouřit," řekla doktorka Kateřina Langrová, ředitelka koalice. Dodala, že podnik Kostal, který zavedl nekuřácké pracovní prostředí v celém areálu od ledna letošního roku, by v tom mohl být příkladem ostatním.

V podniku pracuje asi 1200 zaměstnanců, zabývají se výrobou pro automobilový průmysl a polovina z nich kouří. Od září loňského roku mezi ně chodili medici a pracovníci poradny pro odvykání kouření. V současné době zde platí zaměstnavatel zájemcům kurzy odvykání kouření, provoz poradny pro odvykání kouření a přispívá na náhradní nikotinovou léčbu pro závislé kuřáky. 

"Kuřák, který se do programu zapojí, platí za náhradní léčbu čtvrtinu toho, než by zaplatil, kdyby do léčby šel sám," řekla doktorka Langrová. Odmítla ale sdělit přesnou částku s tím, že programy jsou individuální.

Jednatel společnosti Kostal doktor Jan Dressler uvedl, že většina zaměstnanců s nekuřáckým pracovním prostředí problém nemá. Dressler přiznal, že na odvykací léčbu jim podnik přispívá "v řádu statisíců korun." Na dotaz, co podnik nabídne těm ostatním, kteří jsou nekuřáci, řekl, že "čistší pracovní prostředí."

Podnik bude sledovat, kolik kuřáků chodí v pracovní přestávce kouřit před bránu závodu a medici pak vyhodnotí vlastní odvykací program.  

Doktorka Langrová uvedla, že pokud někteří přestanou kouřit, podniku se sníží nemocnost, zvýší produktivita práce a sníží i náklady na provoz. I když čísla z ČR chybí, v Kanadě se ukázalo, že ekonomická ztráta na jednoho průměrného zaměstnance - kuřáka, je asi 3600 dolarů ročně. Když podnik přispěje na odvykací kůru, rozhodně se mu to vyplatí.

V ČR kouří 29 procent dospělé populace a na následky kouření ročně zemře asi 18 000 lidí. Výdaje na hospitalizace v důsledku nemocí kuřáků přesahují ročně 20 miliard korun a ambulantní léčba je odhadována na sumu ještě 1,5krát vyšší.