Článek
Před diagnostikováním nemoci si Sophie užívala život, o kterém vždy snila. Měla milovanou práci, vdala se za muže svých snů a jako zázrakem ve 43 letech porodila dceru, navzdory tvrzením lékařů, že nikdy nebude mít děti.
Okamžiky štěstí ale skončily v říjnu roku 2014, kdy navštívila lékaře kvůli ostrým bolestem v zádech. „Doktor si ze začátku myslel, že jsem chytla jen nějaký virus, já jsem si ale vynutila rentgen, protože jsem měla pocit, že jde o něco víc,” uvedla žena pro server Express.
Sophiina intuice se bohužel nemýlila. O šest týdnů později jí lékaři sdělili nepříjemnou pravdu - nevyléčitelná forma rakoviny plic ve čtvrtém stadiu. To vše navzdory tomu, že Sophie nekouřila.
„Na začátku našli nádory v plicích, pak se objevily i v lymfatických uzlinách a kostech,” zavzpomínala na zlom v životě žena, která v té době pracovala jako konzultantka ve vedení velké firmy.
„Největší rána ale přišla, když lékaři našli nádory i v mém mozku. Padala slova jako nevyléčitelná či smrtelná nemoc. Řekli mi, že mám druh rakoviny, kterou je bohužel těžké odhalit, dokud není právě ve čtvrtém stadiu,” popsala žena.
Život s nemocí a malým dítětem
„Celé období bylo strašně těžké, protože dceři tehdy bylo 4,5 roku, doslova byla můj životní zázrak. Výhled na to, že ji opustím, byl naprosto devastující,” uvedla Sabbageová.
Navzdory prognóze lékařů, kteří jí v té době dávali pouhý rok života, se žena dosud vzpírá nejen jim, ale i samotné nemoci. Prozatím je její zdravotní stav poměrně dobrý.
Frustraci a negativní emoce sepsala do knihy
„V době, kdy mi nemoc naplno potvrdili, jsem nebyla ani schopna chodit po schodech, aniž by mi nedocházel dech. Nádory v zádech byly příčinou nesnesitelných bolestí, ztrácela jsem zrak a špatně jsem formulovala slova,” popsala žena.
„Když mi řekli, že umřu, bylo to, jako bych opravdu začala umírat. Cítila jsem, že umírám strachy. Ale věděla jsem, že ten strach musím dostat z hlavy.” Její cesta za kontrolou vlastních emocí ji dovedla až k sepsání knihy.
„Jde o knihu, kterou jsem hledala, ale nenašla. Chtěla jsem vědět, jak se vypořádat se strachem, terorem, popíráním i žalem. Při nemoci sice dostanete leták s informací, jak se vypořádat s chemoterapií, ale ne návod, jak řešit duševní zkázu po diagnóze,” vysvětluje.
Sophie, které je nyní padesát let, strávila spoustu času zkoumáním léčby rakoviny a také neustále pracuje na svém vlastním postoji k této nemoci. „Byla to výzva, postupně jsem se ale odhodlala k tomu, aby se z celé věci stal spíše transformační zážitek, ne děsivý.”
Změna přístupu, která pomohla
Sophie aktuálně provozuje různé semináře, na kterých podporuje ostatní pacienty a doufá, že i její kniha pomůže lidem udržet si kontrolu nad svým životem i v době, která se zdá děsivá a neřešitelná.
Sama je navíc důkazem toho, že bojovat se vyplácí za každé situace. Díky kombinaci klasických a alternativních způsobů léčby, změně stravy a také díky změně postoje ke svým emocím, se její stav během šesti měsíců o něco zlepšil a stabilizoval.
„Mám se dobře. Zbavila jsem se mnoha nádorů, kromě prvotního, který se ale zmenšil o 70 procent,” uzavřela vyprávění Sophie.
