Někteří léčitelé využívají zranitelnosti nemocných lidí

Nemusí jít vždy jen o doporučení někoho známého. Na internetu nabízí své služby mnoho léčitelů. Někteří avizují, že ani nepotřebují nemocného vidět. Léčí totiž na dálku. Ale i léčitelé se samozřejmě dělí na poctivé a šarlatány. Rozpoznají se velmi snadno. Ti poctiví se nesnaží vydělat na utrpení lidí a jsou schopni přiznat, že některé věci jsou mimo jejich schopnosti. Nepopírají lékaře a jejich léčbu. Někdy s nimi mohou i spolupracovat.

Onkoložka Alexandra Aschermannová Novinkám řekla, že po roce 1989 zažila nabídka alternativních léčebných metod boom. Lidé se museli o sebe začít starat sami a někteří zjistili, že potřebují jakousi berličku. Když přijde vážné onemocnění, jsou lidé jakoby vykolejení. Otevřou si internet a najdou plno informací.

„Ale jsou věci, ve kterých pacientovi může být stoprocentně partnerem jen lékař. Když budu mít něco s autem, tak taky nepůjdu k sousedovi, ale do autoopravny. Člověk by měl vyhledávat rady tam, kde ví, že jsou zkušenosti. Že ti lidé v tom mají jasno, přehled, mají nastudované novinky. Když jdou k léčitelům, prošvihnou dobu, kdy se nemoc dá zvládat dobře,“ řekla lékařka.

Dodala, že medicína se velmi rychle a dramaticky rozvíjí. Za nejhorší podle svých slov považuje, že z 15 ministrů zdravotnictví nikdo nedokázal legislativně vést alternativce k odpovědnosti. Když udělá chybu lékař, má jasné legislativní dopady. A léčitelé?

Nejvíc Alexandře Aschermannové vadí, že si někteří léčitelé zahrávají se zranitelností člověka, který je v nouzi. „Když podvedete někoho, kdo je zoufalý, tak to je strašné,“ řekla.

Je logické, že když člověk vyslechne ortel z úst lékaře, hledá všemožné informace o své nemoci a její léčbě. Pro onkologicky nemocné je na internetu stránka Onkoportál.cz, kde jsou kontakty a prověřené informace. Ale na internetu jsou i jiné odkazy. A když pak na jedné straně stojí například pro tělo i psychiku náročná chemoterapická léčba či ozařování, je lákavé sáhnout po bezbolestné možnosti, která se nabízí.

„Před nedávnem jsem měla velmi smutný případ mladé pacientky se dvěma předškolními dětmi, která si před třemi lety sama našla bulku v prsu. Naprosto správně rychle podstoupila vyšetření, při kterém byl zjištěn velmi malý neinvazivní nádor,” uvedla příklad MUDr. Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Po operaci, případně radioterapii, by se pravděpodobně trvale uzdravila. Ona se ale rozhodla na základě nesprávné ,rady‘ navrhovanou léčbu odmítnout. Po roce se nádor objevil i v druhém prsu, v játrech, kostech, plicích. Onemocnění bylo v této fázi již neléčitelné. Vše, co se nám podařilo, bylo prodloužit jí trochu život,“ dodala lékařka.

Další případ naprostého hyenismu přinesl před časem Český rozhlas. Zveřejnil příběh pětačtyřicetiletého Marcela Wimmera, který letos v lednu zemřel na rakovinu krve. Ačkoli typ jeho nemoci patří k těm obtížně léčitelným, s největší pravděpodobností by dnes byl stále naživu. Bohužel se v posledních měsících svého života rozhodl pro změnu. Odmítl klasickou léčbu a svěřil svůj život do rukou léčitele ze společenství Slunce naděje.

Guru, který se jmenuje Jiří Suchý, prý nejprve Marcelovi vynadal za to, že navštívil lékaře. A začal léčbu. Ta však nezabírala, Marcelovo tělo dál chřadlo, nemoc rychle postupovala. Marcel byl ale přesvědčený, že se léčí. Když jeho rodičům ze Slunce naděje zavolali, aby si pro Marcela co nejrychleji přijeli, protože je už z osmdesáti procent zdráv, bylo jim na tom něco divného.

„Nám připadalo, že pospíchají, abychom ho odvezli. Potom jsme pochopili proč,“ řekl v rozhlase Marcelův otec Jiří Wimmer. „Když jsme ho vedli dolů po schodech, tak už jsme ho vlastně nesli. Dole jsem ho chtěl posadit na židli, ale on mi propadl na zem. To byl de facto konec,“ vyprávěl. Marcel zkolaboval a už se neprobral. Odešel svým rodičům v rukách, bolestmi trpěl do poslední vteřiny. Umíral před domem, kde sídlí léčitelé ze Slunce naděje.

Pětaosmdesát procent Čechů by uvítalo, kdyby některé metody alternativní medicíny byly uznány jako oficiální doplněk klasické léčby a proplácely by je pojišťovny. Osobní zkušenost s metodami této medicíny s výjimkou bylinkářství ale mnozí nemají. Vyplynulo to ze srpnového průzkumu agentury Stem/Mark.

Názory na to, kdo by takové metody mohl aplikovat, se téměř rovnoměrně rozcházejí. Podle 45 procent respondentů by je mohl poskytovat pouze lékař a podle 40 procent buď lékař, nebo léčitel s příslušným certifikátem.

Podle průzkumu alternativní metody neuznává třetina lidí, podle kterých jde o placebo efekt. Dvě pětiny lidí si myslí, že tento druh medicíny je jen lákáním peněz od důvěřivých pacientů ze strany léčitelů. Podle téměř 90 procent lidí sice není účinek alternativních metod vědecky dokázaný, což ale neznamená, že fakticky neexistuje. Stejný počet lidí si také myslí, že některé alternativní metody mohou fungovat, i když nejsou vědecky dokázané.