Článek
Tým lékařů ze slavné univerzity analyzoval výsledky osmi studií, do kterých vědci zařadili 25 570 pacientů. Pacienti brali 75 a více miligramů aspirinu denně jako prevenci proti srdečním problémům. Lékaři u nich v období nejméně čtyř let sledovali řadu ukazatelů, zejména však vliv snížení srdečních příhod.
Zjistili, že aspirin nesnížil jen počet srdečních komplikací, ale také počet úmrtí na rakovinu. V průměru o 21 procent. Co tento statistický průměr znamená konkrétně? U rakoviny trávicího traktu, ve které je ČR na čele světových statistik, kleslo riziko úmrtí ve sledovaném období o 40 procent, u karcinomu prostaty o 10 %, u zhoubných nádorů plic o 30 %, u rakoviny jícnu o 60 % a tak dál.
Nepodléhat emocím, poradit se s lékařem
Znamená to, že by lidé s vysokým rizikem zhoubného nádoru (kouření, nadváha, nezdravá životospráva, dědičná zátěž apod.) měli užívat aspirin?
Závěr vědců, jakkoliv je zajímavý, nelze zatím považovat za léčebný standard. Na to bude potřeba dalších výzkumů. Lidé s vysokým rizikem zhoubného nádoru se však můžou poradit o preventivních účincích léku se svým lékařem. Při dlouhodobém užívání ho totiž různí pacienti snášejí různě. Kyselina acetylosalicylová, kterou pilulky obsahují, může dráždit žaludeční sliznici citlivých jedinců. U zhruba jednoho člověka z tisíce dokáže navíc vyvolat i krvácení do žaludku. Proto je dobré probrat přínosy a rizika aspirinu s lékařem. U každého z nás mohou být jiné.
Šéf výzkumníků z Oxfordu Peter Rothwell je přesvědčený, že výhody převažují nad riziky. Proto sám lék preventivně bere.
Podobné efekty jako aspirin mají podle výzkumů i další léky s kyselinou acetylosalicylovou (anopyrin, acylpyrin aj.) nebo deriváty heparinu, léku na ředění krve.
Podle Jany Prausové, primářky Radio terapeuticko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Motole, nespočívá jejich pozitivní účinek v tom, že by zmenšovaly riziko vypuknutí choroby, ale v tom, že ředěním krve snižují nebezpečí metastáz, tedy šíření nádorů do celého těla.
Dva jasné pilíře
Zatímco o přínosu aspirinu lze debatovat, nejlepší obrana proti rakovině je jasná. Stačí navštívit internetové stránky České onkologické společnosti pro laiky a podívat se do kapitoly Prevence.
Jednoduché zásady můžeme shrnout do dvou bodů: zdravý způsob života a preventivní prohlídky. Největší riziko zhoubných nádorů hrozí kuřákům, obézním a lidem s vysokým dědičným rizikem (rakovina u rodičů nebo blízkých příbuzných). Ale také jedincům s problematickým jídelníčkem.
Co to znamená prakticky? Kuřáci, a zejména ti zatížení dalšími riziky, by se měli alespoň pokusit o léčbu závislosti na tabáku. A nenechat se odradit, když nebudou úspěšní hned napoprvé. Víc se dozvědí na www.clzt.cz/centra. php, kde najdou seznam specializovaných lékařských center po celé republice.
Kolik máme nadbytečných kil, to můžeme zjistit pomocí jednoduché pomůcky na webu České onkologické společnosti: www.linkos.cz /pacienti/bmi.php. Spočítá nám index tělesné hmotnosti a ukáže, v jak nebezpečném pásmu se pohybujeme.
Zdraví na talíři
Důležitou součástí prevence je rozumný jídelníček. Tedy pestrá strava s dostatkem ovoce i zeleniny a dalších potravin obsahujících kromě zdraví prospěšných látek zároveň vlákninu (obilniny, luštěniny, brambory apod., denně aspoň 800 g).
Naopak, co nejméně bychom měli jíst:
- uzeniny, tučná masa a potraviny s přemírou tuků, zejména těch živočišných;
- vhodné je omezit spotřebu cukru a soli;
- také si hlídat skladování potravin, zejména jejich napadení plísněmi;
- vyhýbat se potravinám připraveným na přepálených tucích a dřevěném uhlí nebo otevřeném ohni;
- nepít příliš alkoholu (umírněná konzumace představuje půllitr piva, dvě deci vína nebo malého panáka destilátu denně).
Podstatné je rovněž chránit kůži před sluncem a vůbec UV zářením (např. v soláriích). Lékaři už roky lidem marně vysvětlují, že neexistuje zdravé opalování.
Prohlídky většinou zadarmo
Stejně zásadní jako zdravá životospráva jsou i preventivní prohlídky. Jejich seznam najdete na zmíněném webu České onkologické společnosti v kapitole Prevence. Zdravotní pojišťovny většinu z nich hradí, zvlášť u lidí v rizikovém věku, obvykle nad 50 let.
Týkají se například:
- preventivní prohlídky kůže, konečníku, varlat a prsu u praktického lékaře (od 18 roků jednou za dva roky);
- testu na skryté krvácení do stolice, tedy zjištění rizika zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku (od 50 let jednou za dva roky);
- gynekologického vyšetření (od 15 let) a mamografického snímkování mléčné žlázy (od 45 let jednou za dva roky);
- kontroly prostaty (muži nad 50 let);
- vyšetření na přítomnost papilomaviru, případně očkování proti němu (u dívek od 11 až 13 roků, některé pojišťovny na něj přispívají) a tak dál.
S lékařem můžete probrat i to, jaký smysl má případné genetické testování. Nejčastěji se dělá u zvýšeného rizika nádorů prsu, vaječníků, dělohy a tlustého střeva nebo konečníku.
Přečtěte si také |
---|
Tvrdé rány a běh a stavěly pralidi na nohy |
Člověk patří k největším vytrvalcům planety. Proč tomu tak je? Více se dočtete ve čtvrtek v deníku Právo (příloha Café). |