Nejčastější oční vady a na co si dát pozor při výběru brýlí

Jedná se o nejčastější oční vadu vůbec, která postihuje až 30 % české populace.  Potíže lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami s „minusovými“ dioptriemi, které posunou obraz na sítnici a ten se stává ostrým.

Trvalé odstranění problémů pak umožňuje laserová operace.

Špatné vidění na blízko trápí přibližně 10 % populace. Oko je příliš krátké nebo dochází k nedostatečné lomivosti čočky. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz.

Pokud je vada jen slabá, tedy cca do +0,5 dioptrie, obvykle si jí člověk ani nevšimne, protože oko dokáže automaticky doostřit. U vyšších dioptrií přichází nejen špatné vidění, ale může se vyskytovat i bolest hlavy, migrény, ospalost či nesoustředěnost.

Korekce se provádí „plusovými“ brýlovými či kontaktními čočkami, které posouvají obraz na sítnici.

Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými refrakčními zákroky, vyšší dioptrické vady se odstraňují nitroočními zákroky (například implantací nitrooční čočky).

Astigmatismus trápí až 60 % populace - příčina tkví v nerovnoměrném zakřivení některých optických ploch oka, zpravidla oční rohovky. Obvykle je spojen s krátkozrakostí či dalekozrakostí, takže mnozí lidé o svém astigmatismu ani nevědí, protože špatné vidění přisuzují zmíněným vadám.

Lidé vnímají svět okolo jako pokřivený a deformovaný, vedle snížené ostrosti zraku mají problémy s vnímáním hloubky, prostoru, detailů a kontrastu. Mohou rovněž zaměňovat některá písmenka a znaky, trpět silnými bolestmi hlavy a šíje, být unavení, anebo mít dokonce žaludeční nevolnosti.

Korekce astigmatismu probíhá nejčastěji speciálními brýlovými skly s takzvanými cylindry, anebo se ho lze definitivně zbavit prostřednictvím laserové operace, která nepravidelné zakřivení rohovky odstraní.

Pro lidi nad 45 let se doporučuje nitrooční operace, při níž oční chirurg implantuje do oka umělou čočku, která díky speciální torické úpravě koriguje dioptrie i astigmatismus zevnitř oka.

Zprvu se může projevovat nemotorností, zakopáváním nebo vrážením do věcí, ale nemusí mít žádné příznaky. Přitom takzvanou amblyopii je důležité odhalit a léčit včas, nejpozději do osmého roku věku, ale ideálně už ve třech letech. I v případě dětí proto platí, že jsou preventivní oční prohlídky velmi důležité.

Tupozrakost se kromě nošení brýlí léčí prostřednictvím pleoptických cvičení, která donutí pracovat postižené oko. Zdravé oko se zakrývá okluzorem, čímž je vyřazeno z činnosti – nemocné oko je potom nuceno zpracovávat veškeré zrakové vjemy. Pokud se tupozrakost neléčí v dětství, zůstane již natrvalo.

Jedná se o vadu, která se začíná objevovat s věkem, kdy oční čočka ztrácí svou přirozenou pružnost. Nejčastěji si této vady všimnete, když si lidé začnou odtahovat noviny, telefony apod., aby si na nich něco přečetli. Lépe pak zaostří rozmazaná písmenka.

Vada se koriguje brýlemi či kontaktními čočkami. Často se však zhoršuje nejen vidění na blízko, ale i na dálku a střední vzdálenost. Řešením je pak střídání brýlí, anebo používání multifokálních brýlí.

Mnoho lidí však může při jejich nošení pociťovat potíže, zvláště muži si na ně v 80 % nezvyknou. Řešením je potom operace.

S přibývajícími léty se oční čočka zakaluje, takže postižení vidí, jako by měli před očima záclonu. Mohou být také citliví na světlo a mít zkreslené barevné vnímání.

„V počátcích se onemocnění dokonce ani nemusí nijak projevovat, patrné je až v pokročilé fázi. Většinou postihuje osoby starší 65 let, po 75. roce věku se podle statistik objevuje u více než tří čtvrtin populace,“ vysvětluje primářka Šárka Skorkovská z brněnské Oční kliniky NeoVize.

Šedý zákal pak bývá nejčastější příčinou oslepnutí. V dnešní době se ale přistupuje k operacím, kdy je zakalená čočka vyměněna za umělou.

„Umělé nitrooční čočky nám umožňují odstranit nejen šedý zákal, ale také dioptrie. Monofokální čočka zlepšuje vidění na jednu vzdálenost, tedy buď do dálky, nebo na čtení. Multifokální čočky korigují vidění na více vzdáleností současně. A torická čočka zase odstraňuje astigmatismus. Samotný zákrok trvá asi 15 minut a je zcela bezbolestný,“ dodává docentka Skorkovská.

Při tomto očním onemocnění dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu, který přenáší zrakové informace ze sítnice do mozku. Pokud se poškodí, dochází k částečné, nebo dokonce úplné ztrátě zraku.

„Bohužel mnoho lidí si problému všimne až velmi pozdě, protože i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost, takže si problému nevšimne. Což je kámen úrazu, protože problém se dá řešit léky či operací, ale jen v okamžiku, objeví-li se včas,” vysvětluje primářka Lucie Valešová z pražské Oční kliniky DuoVize.

Jediný způsob, jak zelený zákal odhalit, jsou preventivní návštěvy očaře a podstoupení vyšetření na přístroji zvaném OCT (optická koherentní tomografie).

Vada, která postihuje cukrovkáře, kdy nadměrné množství glukózy v krvi ucpává a poškozuje jemné cévy v sítnici, která je jimi protkaná. Děje se tak často u špatně kompenzované cukrovky, ale také v okamžiku, kdy cévy v sítnici netěsní a vytéká z nich tekutina, která způsobuje otok.

„Nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. Oko se snaží napravit situaci růstem nových cév. Ty jsou ale nekvalitní a praskají, mohou prokrvácet oko a způsobit trakční odchlípení sítnice,“ upozorňuje Lucie Valešová.

Onemocnění se může podobně jako zelený zákal rozvíjet bezpříznakově a v nejhorším případě skončit až úplnou slepotou, proto jsou pro diabetiky důležité pravidelné kontroly u očního lékaře minimálně jednou ročně.

Léčba spočívá v kompenzaci cukrovky, v případě pokročilého onemocnění přichází na řadu laserová operace.

Sítnice je nejdůležitější a také nejcitlivější částí našeho oka a její onemocnění je vždy velmi závažné, často nevratné a může vést až ke ztrátě zraku. Patří mezi ně i věkem podmíněná makulární degenerace, která se objevuje u starších lidí nad 50 let a je vůbec nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích.

Onemocnění se projevuje nenápadně – nejprve se zhorší zrak při soumraku a za tmy, vidění je zamlžené a rozostřené, barvy člověk nevnímá tak jasně jako dřív. Zhoršuje se vidění při čtení do blízka, může dojít k výpadku centra vidění.

Závažné je také odchlípení sítnice, které může být zapříčiněno degenerací sítnice, ale i úrazy, nádory či záněty. Příznakem je černá clona, která se objeví při okraji zorného pole. V tomto případě může zachránit zrak pouze operace.

Dioptrické brýle jsou nejen pomocníkem v lepším vidění, ale také módním doplňkem. Při jejich výběru tak dávno nestačí znát jen počet dioptrií, mnohem důležitější je, aby dobře padly a člověk se v nich cítil příjemně.

Svou roli při výběru tak sehrává i tvar obličeje a velikost obrouček.

Každé brýle mají na stranici z vnitřní strany čísla, která představují jejich rozměry. Pokud neznáte svou velikost, pak hleďte na následující rady:

Obruby je dobré vybírat podle počtu dioptrií. Pokud obruby v tomto směru nesedí, brýle padají, nebo naopak tlačí ve spáncích.

Moderní obruby se dnes vyrábějí z různých materiálů od plastu, titanu, oceli a dalších kovů po dřevěné. Záleží na každém, který materiál upřednostní. Výhodou kovových je především jejich lehkost a flexibilita. Obruby se pak vyrábějí ve třech základních typech:

Může se vám hodit na Seznamu: