Nedostatek spánku škodí víc, než tušíme

Co je nejčastější příčinou toho, že špatně spíme? „Dnešní hektická doba nabízí lidem hodně možností,“ říká neurolog Karel Šonka.

„Jak v práci, kterou si vyberou, tak ve volném čase. Lidé toho často chtějí zvládnout víc, než dokážou nebo než je rozumné. To přináší vypjaté situace, starosti a povinnosti. S nimi se ale vytrácí jednoduchost a pravidelnost života, které jsou pro spaní velice důležité.“

Lidé by podle něj měli brát v úvahu také to, že jim s věkem ubývají síly. Co zvládli ve třiceti, už v padesáti zvládat nemusí, a je to přirozené. Navíc kvalita spánku ve středním věku rozhoduje o tom, jak kvalitně budou žít ve stáří a do jaké míry se jim podaří oddálit nejrůznější nemoci, včetně obávaného Alzheimera.

Nedostatek spánku zvyšuje riziko řady nemocí: infarktu, mrtvice, cukrovky atd.

Snižuje imunitu. Po bezesné noci jsme na tom se schopností koncentrace a bdělosti podobně, jako kdybychom měli v krvi 0,8 promile alkoholu.

Častou chybou je, že si lidé nechávají předepisovat léky na spaní od různých lékařů. Ti pak nemají přehled, co pacient užívá a v jakém množství.

Pilulky mají smysl v akutních případech. Jejich užívání by však nemělo trvat déle než čtyři týdny. A pokud je nutné, aby je pacienti brali delší dobu, měli by to dělat po konzultaci s lékařem a pod jeho dohledem.

Ženy trápí nespavost častěji než muže a větší je i jejich potřeba spánku a regenerace. Jsou totiž vnímavější, emocionálnější a starostlivější. Věci také silněji prožívají.

Pomoci jim může relaxace, jóga, masáž, prostě cokoliv, co je dokáže uvolnit a zbavit napětí. Prášky jsou záchranná brzda, ne trvalé řešení.

Častou chybou je, že si lidé před spaním dají sklenku alkoholu. Ten sice usnadňuje usínání, ale narušuje další fáze spánku, který je pak méně kvalitní, a někdy je také probudí.

Problémy se spaním mohou mít i kuřáci. Zvlášť když je po třech, čtyřech hodinách spánku přepadne absťák.

Pacienti, zejména ti starší, špatně usínají nebo spí kvůli bolestem. Typické jsou třeba bolesti kolen způsobené artrózou. Tady je potřeba, aby se lékař a pacient zaměřili na co nejefektivnější léčbu těchto bolestí jako prvotní příčiny nespavosti.

To samé platí i pro choroby, u kterých bývá nespavost jedním z průvodních jevů: nemoci plic, štítné žlázy, roztroušenou sklerózu, Parkinsonovu chorobu atd.

Lidem, kteří bojují s nespavostí, může pomoci také to, když se v průběhu dne budou co nejvíc vystavovat přirozenému světlu, nejlépe tomu slunečnímu.

„Dostatečný kontrast mezi nocí a dnem zvětšuje uvolňování melatoninu, hormonu, který řídí spánek,“ říká profesor Šonka.

„Když je tento kontrast malý, může nás trápit nejen nespavost, ale také únava, mrzutost, špatné soustředění a další potíže v průběhu dne. Příčinou je to, že není dostatečně výrazný pravidelný cyklus střídání noci a dne.“

Tento problém je častý zejména v průmyslově rozvinutých zemích, kde trávíme hodně času v místnostech s umělým osvětlením. Co všechno nám šero může způsobit, ukazuje příklad Skandinávie. Lidé tam mají častěji potíže se spaním, ale i s depresemi či alkoholismem.

Výzkumy z poslední doby ukazují ještě na jeden zádrhel, který také souvisí se světlem.

Jde o modré světlo, které vyzařují obrazovky televizí, počítačů nebo i mobilů. Když se na ně díváme zblízka v noční době, snižují vylučování melatoninu, který potřebujeme ke spánku.