Článek
Termín spánková deprivace pochází z počátku 19. století. Do té doby prý nikdo detailně neřešil, kolik spánku lidé potřebují, a tak se málokdo kvůli tomu cítil o něco ochuzen.
V současnosti je ale téma dostatku spánku řešeno poměrně často a z mnoha úhlů. Výsledkem tak je i nejnovější zjištění, že nedostatek spánku může výrazněji ovlivnit lidskou schopnost plynule chodit.
Skřivan, nebo sova? Kdo je náchylnější k depresi
Jak přesně se to projevuje? Charakteristické jsou pro to podobné symptomy, jako když je člověk opilý. Tedy zarudlé oči, horší zaostření a právě také nejistá chůze.
A proč se tak vůbec děje? Jednoduše proto, že chůze není automatický proces. Člověk musí provádět neustálé úpravy v reakci na vnější podněty, což vyžaduje dostatečný výkon mozku. A ten nedostatek spánku výrazně snižuje.
V rámci studie, která zjišťovala následky nedostatečného spánku, byla skupina brazilských studentů s nedostatečným spánkovým režimem podrobena testu na běžícím pásu, kdy měli chodit podle rytmu metronomu. Skupina, která předtím zůstala vzhůru celou noc, vykazovala jasné známky nejisté chůze.
Kvalitní spánek může snížit riziko vzniku demence
„Byli často mimo rytmus, často zmeškali specifický pokyn chůze, obecně pak měli horší celkový výkon,“ uvádí pro server Guardian vedoucí studie Arturo Forner-Cordero.
Jak již bylo uvedeno, není to jediný nepříznivý efekt spojený s nedostatkem spánku. Může se projevovat zhoršení v mnoha oblastech života – přes imunitní systém, sexuální touhu či plodnost, přes zvýšené riziko obezity, cukrovky až po výskyt srdečních chorob či v krajním případě i smrt.
Zásadní otázka: Kolik hodin spánku?
V kontextu všech studií o spánku, tedy i této, se samozřejmě opět nabízí otázka, kolik hodin v noci spát, abychom si výrazněji neničili pohodu i zdraví.
„V ideálním případě by každý dospělý měl spát osm hodin denně,“ tvrdí další z autorů studie Hermano Igo Krebs. „Pokud to nedokážeme, měli bychom to co nejvíce a pravidelně kompenzovat. Jak? Tím, že budeme spát, kdy můžeme,“ dodává.
Kolik spánku člověk potřebuje? Záleží na věku
Podle dalších výsledků studie totiž jedinci, kterým bylo dopřáno se následně dospat, byli na stejném běžícím pásu ve stejném testovacím režimu po vyspání mnohem lepší.
Dohnat tedy spánek, když máme možnost, se jeví jako dobrá věc. Některé dřívější studie tuto teorii jen potvrzují, jiné jsou poněkud opatrnější ve stejném vyjádření.
Kde se vzalo osm hodin?
Když se nad tím zamyslíte, proč zrovna osm hodin? Jde o poměrně nový údaj. Historické záznamy totiž ukazují, že od starověku až do 18. století měli lidé tendenci často rozdělovat spánek do dvou částí, zhruba po čtyřech hodinách. Dobu mezi tím (zhruba hodina až dvě) vyplňovali čtením, jídlem nebo sexem.
Jelikož ale moderní doba mnohem více lpí na práci, potažmo výkonu, postupem času se ona pauza „nějak zrušila“ a zůstalo pouze osm hodin spánku. I to je jedna z možných alternativ, jak to vysvětlit, uzavírají odborníci.
Může se vám hodit na Zboží.cz: