Nebojujte s emocemi! Uleví se vám a budete tvořivější

Mnohým lidem zlepší zdraví a dalším změní jejich život. Soukromý i ten profesní. Vymyslel ji americký profesor a lékař Jon Kabat-Zinn a jeho záměrem bylo, abychom uměli ovládat to, jak vnímáme své prožitky. A následně i lépe řešili nejrůznější situace.

Metoda by nás měla zklidnit tak, aby s námi tolik necloumaly vypjaté okamžiky všedního dne, ani nepříjemné maličkosti. Získáme díky ní nadhled, který nám umožní lépe řešit nejrůznější situace.

Vytrénuje nás v tom, abychom si všímali i věcí, které nám dřív unikaly. Budeme pak vnímat své okolí i sami sebe mnohem šířeji a barvitěji. To vše podpoří naši kreativitu a zlepší schopnost dorozumět se co nejefektivněji s ostatními. Tohle všechno je ale pouze část možných zisků.

Jak to mindfulness dokáže? Jednoduchými technikami, z nichž mnohé vycházejí z jógy a dalších cvičebních i filozofických systémů Východu. Třeba pomocí meditace, která je ale oproštěna od mystiky, náboženství a rituálů. Proto se nemusí dělat na zemi se zkříženýma nohama, v pozici lotosu, ale klidně jen tak na židli, na které sedíme určitým způsobem. Pokud ji budeme cvičit pouhých 20 minut denně, přivede nás k tomu, že velké i malé věci nebudeme tolik prožívat, a naopak je pomocí zmíněného nadhledu lépe zvládneme.

Mnoho lidí, kteří absolvovali trénink mindfulness, má pak pocit, jako kdyby všechno pozorovali z letadla nebo rozhledny. I velké hrozivé věci se odsud zdají menší, přehlednější a snáz uchopitelné. Navíc člověku umožňují příjemný odstup a racionálnější řešení.

Další technikou je například body scanning, tedy jakési procházení vlastního těla. Soustředíme se například na prsty u nohou a vnímáme pocity v nich. Pak stejným způsobem postupujeme velmi zvolna vzhůru po jednotlivých částech těla, až skončíme na temeni hlavy.

Tato technika nám umožňuje se uvolnit a víc si uvědomovat vlastní tělo. Spousta psychických a zdravotních potíží vzniká proto, že lidé nechtějí poslouchat signály svého těla a často je dokonce umlčují pomocí prášků.

Díky scanningu se naučíme i to, jak sladit ducha a tělo, protože v našich všedních životech bývá často naše mysl od těla naprosto odpoutaná, jako by byla někde jinde.

Při jiném jednoduchém cvičení si vezmeme z talíře oříšek, rozinku nebo kousek čokolády. A začneme je zkoumat, jako kdybychom byli mimozemšťané anebo malé děti. Prohlédneme si jejich barvu, osaháme jejich povrch a strukturu, přivoníme, ochutnáme je, velmi zvolna rozkoušeme, vychutnáme a polkneme. Všechny chutě pak necháme v puse dlouze doznít.

Toto i mnohá další cvičení nám pomohou postupně odbourávat určité stereotypy, ke kterým sklouzáváme kvůli spěchu, ale také jistou povrchnost, s níž spoustu věcí vnímáme. Zároveň nám pomáhají vypnout našeho autopilota, tedy zautomatizovaný, bezmyšlenkovitý přístup k řešení situací, a nabádají zapnout vlastní všímavost.

Ve výčtu dalších technik mindfulness a jejich přínosů bychom mohli dlouze pokračovat. Duchovní otec této metody Jon Kabat-Zinn je nejprve používal k léčbě bolesti u onkologických pacientů. Tu dokázal mírnit tím, že odstraňoval jejich úzkost a zlepšoval jejich psychický stav. Což může vypadat divně, ale jen pro člověka, který neví, že třeba úzkost, deprese a další negativní psychické stavy zvyšují vnímání pocitu bolesti. Kabat-Zinn změnil i postoj pacientů k ní. Jeho metoda jim nečekaně pomohla. Brzy se však ukázalo, že tohle všechno je pouze začátek.

Techniky mindfulness se uplatnily jako součást léčby psychosomatických nemocí, které vyvolávají špatně prožívané a kompenzované emoce, ale také zmíněných úzkostí a depresí. Mohou pomoci rovněž při léčbě vysokého krevního tlaku. Ten totiž nevyvolávají jen nadbytečná kila, ale také stres, který stahuje cévy. Trénink mindfulness přispívá k jejich uvolnění a k relaxaci celého těla. Proto ho zdravotní pojišťovny v Německu, Velké Británii nebo třeba v USA hradí svým klientům jako součást léčby některých chorob.

Osmitýdenní výcvik mindfulness pomáhá také špičkovým manažerům a vůbec lidem vystaveným velkému stresu i tlaku na výkon. Zvládají pak svou situaci podstatně lépe než lidé netrénovaní. Stane se pro ně zároveň výbornou prevencí proti syndromu emočního vyhoření.

Při dnešním hektickém způsobu života však dokáže být prospěšný prakticky pro kohokoliv, včetně malých dětí. Nedokazují to pouhá tvrzení, ale téměř 3000 vědeckých studií, které vědci udělali v anglickém Oxford Mindfulness Center, v podobném centru při americké Univerzitě v Massachusetts, ale i na dalších pracovištích.

Zajímal jsem se, v jaké konkrétní situaci by mi tato technika mohla pomoci. Marcela Roflíková, která spolu s psychoterapeutem Janem Honzíkem PhD. založila Český mindfulness institut v Praze, mi hned uvedla příklad.

Potká vás například šéf a naštvaně se na vás podívá nebo pronese nějakou kousavou poznámku. Za pár dní sice zjistíte, že o nic nešlo, protože prostě neměl zrovna náladu kvůli tomu, že řešil nějaký protivný problém. Jenže vám se celý den honily hlavou nepříjemné pocity, myšlenky a dohady.

Spřádali jste v hlavě nesmyslné příběhy o tom, o co může jít. Ztráceli jste čas a energii. Navíc pro vás bylo mnohem složitější se soustředit na práci. Déle vám trvala a stouplo i riziko, že se dopustíte chyby.

„Techniky mindfulness vás naučí zpracovávat podobné situace efektivněji,“ říká Marcela Roflíková, která dvacet let pracovala jako špičková manažerka. „Nedovolíte myšlenkám, aby vytvářely podobné dramatické scénáře. Lépe zvládnete i své pocity nebo nutkavé nápady. Necháte je sebou protékat jako řeku údolím a nesnažíte se s nimi za každou cenu bojovat. To vám ušetří dost sil a nabídne větší šanci najít kreativní řešení nebo se lépe rozhodnout. Ale také vám to umožní určitý nadhled, díky kterému si všimnete věcí, kterých byste si jinak nevšimli. I proto se o mindfulness mluví v češtině jako o všímavosti.“

Profesor Jon Kabat-Zinn vyjádřil jeho přínos hezkým podobenstvím: „Mořské vlny nezastavíte, ale můžete se na nich naučit surfovat.“

Více se o této technice dozvíte v knize Všímavost – Cesta ke zklidnění mysli pro ty, co nestíhají, nebo Ukliďte si v hlavě (obě vydala Grada).

Při meditování na židli je důležité sedět vzpřímeně s hlavou tak, jako bychom na temeni měli háček, za který nás někdo jemně táhne vzhůru. Začátečníci by si měli najít klidné prostředí a mít na sobě pohodlné oblečení. Zpočátku je lepší zavřít oči a sledovat své dýchání, aniž byste se ho snažili měnit.

Zaměřte se na svůj dech a na nic jiného. V mysli se pak soustřeďte na jednu věc nebo jeden bod, který si představíte. Jenom na něj, nepouštějte do mozku žádné jiné podněty. Měli byste cítit klid a mír.

Pokročilí mohou meditovat s otevřenýma očima a soustředit se při tom na jeden předmět nebo bod umístěný ve výšce očí a vnímat ho tak, jako by měl zaplnit celé jejich vidění. Žádné jiné podněty by neměli do mozku pouštět. Zklidní se a vyčistí si hlavu.

Někteří lidé mohou dosáhnout i jiných stavů vědomí. Meditace začne postupně měnit osobnost člověka tak, jak je to popsáno v tomto článku.

Přesný popis, jak meditovat, najdete v knihách Meditace pro zdraví nebo ve Velké knize meditačních technik (obě vydala Grada).

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: