Náznaky, které mohou upozorňovat na poruchy příjmu potravy

Náznaky, že je se stravováním vašich blízkých či vás samotných nějaký problém, nemusejí být rovnou nepřehlédnutelné či do očí bijící, jako je třeba záměrné hladovění. Často jim předcházejí i mnohem méně patrné náznaky.

Přestože v takovém stadiu jen málo lidí splní kritéria diagnostikovatelné poruchy příjmu potravy, i tak je dobré tyto příznaky včas rozpoznat. I mírně neuspořádané nebo nefunkční stravování totiž může stát v cestě vašemu zdraví i štěstí, tvrdí pro server Yourtango psycholožka Lisa Newmanová.

Doslova každý den jsme v obležení informací ohledně stravování a různých diet, což dříve či později může vést k úzkosti spojené přímo s jídlem. Místo relaxace a vychutnání si pokrmu tak můžete být dříve či později napjatí a ustaraní z toho, co jíte, kolik či kdy.

Bohužel právě zmíněná úzkost způsobuje nejen to, že si jídlo nevychutnáte, rovněž také navyšuje stres, který následně narušuje signály chuti k jídlu a schopnost správně se rozhodovat.

Celá situace se může stupňovat, čímž může docházet i k vyhýbání se veškerým událostem, kde se nabízí jídlo v jakékoli formě i množství (večírky, oslavy atd.). V životě jedince tak začne docházet k výraznému omezování jídla.

Dalším možným varovným příznakem bývá obtížnost v rozhodování, co jíst a v jakém množství. Pokud často hledíte nepřiměřeně dlouho na nabídku v jídelním lístku nebo v kuchyni hledáte a nevíte, co si dát, pak jste podle odbornice nejspíš „odpojeni od svého těla”.

K tomu dochází ve chvílích, kdy jste „zvenčí” příliš často bombardováni informacemi ohledně diet, co můžete či nemůžete jíst. Výsledkem tak bývá nejen celkové zmatení či zklamání z toho, co chcete a co můžete, ale logicky i hladovění při snaze se vyhýbat něčemu, co podle společnosti „není zdravé”.

Může ale nastat i situace, kdy se začnete ze stresu přejídat, případně střídat jednu dietu za druhou.

Během života se ztotožňujeme s mnohými přesvědčeními ohledně jídla, a to především na základě pravidel stravování v mládí i na základě zkušeností z okolního světa. Takové podněty pak často vedou k vybíravému stravování v dospělosti. To je podle odbornice charakterizováno neschopností experimentovat nebo se odchýlit od vymezeného souboru preferovaných potravin.

V méně závažných formách stravování takové chování dotyčnému brání plně si vychutnat jídlo jako takové, může rovněž docházet k omezování sociálních interakcí či problémům ve vztazích.

V extrémnějších formách takové chování vede k nedostatečnému nutričnímu příjmu a následně k různým onemocněním.

Dalším náznakem, který poukazuje na možné potíže se stravováním, je rozdíl mezi tím, jak se stravujete doma a jak ve společnosti. Možná jste si jen stanovili, že nechcete některá „špatná” jídla konzumovat na veřejnosti a ničit si tak morálku.

Výsledek je ale ten, že čím více se budete skrývat a vybírat, o to více hrozí, že se v soukromí začnete přejídat více nezdravým jídlem. Anebo naopak budete jíst čím dál tím méně věcí ve snaze vyhnout se všemu nezdravému.

Pokud sami sobě nemůžete upřímně odpovědět, že se na veřejnosti i v soukromí stravujete stejně, pak je čas na to zamyslet se proč.

Stravovat se zdravě je přece super, říkáte si. Jenže jak upozorňuje Newmanová, ani tady se nemá nic přehánět. Je důležité konzumovat nutričně vyváženou stravu, ale posedlost tímto stylem nesvědčí o zdraví, nýbrž dysfunkci.

Jak dodává, ne každé jídlo totiž musí být nutně zdravé. V denním přehledu je spousta prostoru i na jídlo jen tak pro potěšení či emoční uspokojení.

„Chcete vědět, jak jste na tom? Pokud vám cokoli podle vás nezdravého způsobuje úzkost, stres, zasahuje do vztahů, pak máte problém. Těžší forma se pak neformálně popisuje jako ortorexie, což je až nezdravé zaměření se na zdravou stravu,” popisuje psycholožka.