Článek
Podle profesora neurologie Rudolpha E. Tanziho je třeba věnovat zdraví mozku dostatečnou pozornost. Každodenní rituály či styly chování totiž našemu mozku nemusí být vždy ku prospěchu, i když si to myslíme. Pokud to nezměníme, může to vést ke zhoršení kognitivních funkcí či většímu riziku rozvoje neurodegenerativních onemocnění, uvádí server Yourtango.
Podle něj existují minimálně čtyři návyky, na které bychom se měli zaměřit, pokud chceme prospět nejen své paměti.
Osmihodinová pracovní doba
Obecnou většinovou normou je nejen u nás osmihodinová pracovní doba. Tlak na výkon, ale i snaha o úspory ovšem mohou znamenat, že mnozí lidé pracují i více než osm hodin denně.
Nerovnost pohlaví a stres s tím spojený ohrožují zdraví mozku
Jak ale uvádí profesor Tanzi, osmihodinová či jakákoli delší pracovní doba zabíjí produktivitu i mozkové buňky. Člověk podle něj není na osmihodinové „sezení“ v práci stavěný.
Práce je sice důležitá, ale přepracovanost a také sedavý způsob života zdraví vůbec neprospívají. Jak dodává, mnozí lidé pracují i nad rámec stanovené doby, i po práci řeší telefonáty, mívají schůzky, popřípadě pracují i o víkendech, což vede k syndromu vyhoření, který ani delší dovolená nespraví.
Pro zlepšení kognitivního zdraví doporučuje odborník nejen odlehčit každodenní pracovní zátěž. Jak na to?
- Dávkujte si menší podobné úkoly a dělejte je najednou.
- Po každé hodině sezení si udělejte pětiminutovou pauzu.
- Buďte co nejvíce v přírodě, abyste měli dostatek slunečního světla.
Introvertní postoj
Existuje celá řada lidí, kteří jednoduše nemusí být vždy v centru pozornosti a dění a raději si užívají svůj vlastní klid. Jenže i když je relax a čas o samotě občas prospěšný, neměl by z toho být návyk, který bude řídit většinu života.
Pravidelný kontakt s ostatními lidmi je totiž to, co prospívá kognitivnímu zdraví a udržuje mozek v „optimálním“ stavu. Izolace naopak zvyšuje psychosociální stres, který je spojován s vyšším rizikem srdečních a neurologických onemocnění.
Překážky, které lze očekávat ve vztahu mezi introvertem a extrovertem
Jak udržovat smysluplné interakce s lidmi, kteří jsou pro váz důležití? Doktor Tanzi nabízí několik způsobů:
- Naplánujte si pravidelné telefonáty s přáteli.
- Domluvte si o víkendech něco zábavného a aktivního s přáteli.
- Najděte skupinu lidí s podobnými zájmy a poznejte nové jedince.
Příliš času u obrazovek
Náplň pracovního dne u mnohých lidí obsahuje práci s počítačem. Nejeden z nich pak přijde po práci domů a jako relaxační činnost si zvolí sledování filmů či seriálů na mobilu nebo televizi. V součtu to pak dělá nemalé procento denní doby, kterou trávíme sledováním obrazovek všeho druhu. Což ve výsledku vůbec neprospívá našemu zdraví, už třeba jen tím, že narušuje kvalitu spánku.
Čím větší a častější spánková deprivace bude, o to více se bude podepisovat na pozornosti, bdělosti a koncentraci člověka. Co s tím?
Novodobá závislost aneb Když milujete svůj telefon víc než partnera
- Ulevte očím na malý okamžik několikrát denně tím, že je alespoň na pár minut zavřete.
- Najděte si nové koníčky, které nezahrnují počítače, mobily či televizi.
- Snižte vystavení modrému světlu z obrazovek minimálně hodinu před spaním.
Hektický životní styl
Dalším typickým rysem současné doby je hektický styl života. Téměř závod o to, kdo dosáhne většího úspěchu, vydělá více peněz, pokoří více hranic.
Doktor Tanzi ovšem varuje, že tento styl života je velká černá díra, která spolkne nejen veškerou energii a čas, ale také mládí, které vám nikdo nevrátí. Je dobré něčeho dosáhnout, ale s rozumem. Nestěžovat si, že má někdo víc, ale být rád za to, co máte vy sami tady a teď.
Jak docílit většího klidu?
- Chcete-li rozvíjet své dovednosti, jděte na to krok za krokem, nedělejte vše najednou.
- Stanovte si chytré cíle, kterých snáze dosáhnete.
Stop hektickým ránům aneb Na čem ušetřit čas
Ivana Jiřičková: Štěstí je hrozně jednoduché. Naši předci to věděli
