Nástrahy jara pro těhotné alergičky

„Rozhodně není nutné panikařit. Naopak, je nezbytné zachovat si klidnou hlavu a neudělat klíčovou, ale častou, chybu – přerušit běžící protialergickou léčbu. Jenže mnoho žen, které otěhotní, se kvůli obavám z nežádoucích účinků léků právě tohoto nebezpečného omylu dopouští. Často bez konzultace s odborníkem. To může způsobit zhoršení onemocnění i jeho projevů,“ upozorňuje přední český alergolog docent Petr Čáp z Nemocnice Na Homolce.

Je třeba si uvědomit, že léčba alergie, a tedy i alergické rýmy, žádná významnější specifika pro těhotné ženy nepřináší. Jelikož se jedná o chronické onemocnění, příznaky se projevují i tehdy, pokud žena čeká dítě. A to přestože v jejím organismu dochází k mnoha hormonálním změnám, které ovlivňují řadu tělesných pochodů. Ty mohou, ale nemusí ovlivnit průběh alergického onemocnění.

Nelze ale předvídat, zda dojde ke zhoršení či zlepšení stavu. Je to zcela individuální. Stejně tak i léčba každé pacientky. Vždy ale platí: pokud žena byla přecitlivělá na konkrétní alergen, gravidita to nezmění. Proto je zcela nezbytné domluvit si schůzku u odborníka, jakmile žena zjistí, že je těhotná. Jen tak bude vědět, které léky bude moci bezpečně užívat a neriskovat přitom vážné zdravotní problémy.

Obecně se dá říci, že za nejbezpečnější léky jsou považovány tzv. kromony protože jen 10 % inhalované dávky je absorbováno systémově (tedy celým organismem). V případě, že těhotná žena trpí alergickou rýmou, jsou proto doporučovány jako první linie léčby. Nevýhodou je nutnost jejich častého podávání 4x denně.

Naopak pozor by si měly dát pacientky u volně dostupných lokálních dekongestiv (léky typu např. Sanorinu, Nasivinu). Jejich předávkováním lze způsobit poškození plodu! Opatrnosti je třeba rovněž u antihistaminik, podávaných jak lokálně, tak celkově.

„Pokud to okolnosti umožňují, je dobré se lékům vyhnout především během prvního trimestru. Ten se kryje s obdobím vzniku základů orgánů ještě nenarozeného dítěte. Následně by každá pacientka měla další léčbu podstoupit po konzultaci a s vědomím lékaře. Přestože rovněž vyžadují opatrnost, považuji většinu nejmodernějších intranazálních kortikosteroidů, pokud jsou podávané až od druhého trimestru, za nejúčinnější volbu s minimálním a stále přijatelným rizikem,“ dodává docent Čáp.

Tento proces se jmenuje „alergický pochod“. Dochází k němu při zanedbání léčby alergické rýmy, ze které si pacientka časem „vypěstuje“ bronchiální astma. Důležité jsou především genetická výbava pacientky a faktory vnějšího prostředí. Riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou rýmou je 3x – 4x vyšší. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu oproti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně.

Jestli vás někdy napadlo, jakým způsobem dochází k přenosu alergie z matky na plod, vězte, že za to může placenta. Je totiž propustná nejen pro látky nezbytné pro vývoj dítěte (například kyslík nebo živiny), ale také pro protilátky produkované matkou na alergen. Přecitlivělost vůči stejné látce tak její potomek dostává do vínku již při narození s 50% pravděpodobností. Že při početí „přenese“ alergii na dítě otec je pravděpodobné z 30 %. Jsou-li alergici oba rodiče, pravděpodobnost je vysokých 75 %.

Na vývoj plodu totiž nepřímo působí i škodlivé látky, které se nacházejí v našem okolí. Nejvíce škod dokáže napáchat znečištěné ovzduší, konkrétně smog, inverze nebo výfukové zplodiny. Těhotná žena by se proto měla co nejvíce vyhýbat podobně znečištěným místům. V případě, že v takovém prostředí pracuje, by měla ihned po otěhotnění odejít na rizikové těhotenství.

Ženy, které kouří, by měly zvlášť zpozornět, pokud plánují otěhotnět. Nejlepší je přestat již několik měsíců před samotným početím, aby se tělo dokázalo včas zbavit toxických látek. To stejné platí i pro partnera, neboť i pasivním kouřením se do těla matky dostávají škodliviny, které mají vysoký podíl na vzniku nejen alergií, ale i astmatu. Tím děti kuřaček dle statistik trpí mnohonásobně častěji, než je tomu u žen nekuřaček.

Zvýšený důraz na zdravou, pestrou a vyváženou stravu je třeba klást nejen v samotném těhotenství, ale i po něm. Minimálně v prvních šesti měsících života dítěte, zejména u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou, je při kojení nutné vyhnout se adaptovaným kravským mlékům. Co by ale dítě mělo začít dostávat včas, jsou příkrmy z masa, zeleniny a ovoce. Stejně tak se doporučuje neotálet s přidáním potravin obsahujících lepek, například cereální kaše.

Po celý následující dětský věk by zároveň měla platit určitá pravidla pro stravování dětí: strava pestrá, bohatá na vlákninu, vitaminy, stopové prvky, zastoupení základních živin ve správném poměru. Matky by do jídelníčku svých ratolestí neměly zařazovat potraviny průmyslově upravené či přímo průmyslově vyrobené, potraviny z fastfoodů a potraviny s přemírou cukrů a tuků, například sladké sycené nápoje nebo brambůrky.