Článek
Pokusy na zvířatech ukázaly, že určité proteiny imunitního systému dovedou člověka ochránit před jinak smrtelným množstvím chřipkových virů.
"Zjistili jsme, že tyto protilátky jsou u myší velmi účinné proti vysoce nebezpečným kmenům, což je velmi povzbudivé," prohlásil spoluautor studie Jošihiro Kawaoka z univerzit v americkém Wisconsinu a v Tokiu a dodal: "Podle všeho by se daly využít v případě, že by propukla další epidemie nového vysoce patogenního chřipkového viru."
Nebezpečné viry
Známý virus H1N1, který způsobil první pandemii 21. století, se dosud globálně šíří a ačkoli je relativně mírný, způsobil smrt více dětí a starých lidí než obvyklá chřipka. Ta má podle Světové zdravotnické organizace na svědomí 250 000 až 500 000 životů ročně.
Experti se ale obávají, že lidstvo může kdykoli napadnout jakýkoli dosud neznámý kmen, jako tomu bylo u vysoce nebezpečného viru ptačí chřipky H5N1 v roce 2003.
Nově objevené protilátky napadají ty části viru, které jsou společné všem kmenům bez ohledu na jejich mutaci. Když je lékaři naočkovali laboratorním myším, které potom infikovali viry H1N1, nebo H5N1, zvířata se až v 80 procentech případů vyléčila. Z neočkovaných hlodavců přežila jen desetina.
Lékaři věří, že na základě nových poznatků se jim podaří vyvinout novou a účinnější formu protilátky proti nebezpečným virům. Na trhu dosud existují čtyři očkovací látky, problémem ovšem je, že chřipkové viry si velmi snadno vytvářejí proti známým lékům odolnost.