Článek
Japonským a jihokorejským vědcům se jako prvním na světě podařilo vytvořit savce, který má jako rodiče jen dvě samice. Partenogeneze, jak se rozmnožování bez samčích buněk vědecky označuje, byla dosud známa jen u rostlin, hmyzu, ryb a obojživelníků a výjimečně u některých ptáků.
"Těší se velmi dobrému zdraví," představila Japonka Tomohiro Konová z tokijské Zemědělské univerzity nyní čtrnáctiměsíční černou myš.
Myš se také stala matkou
Tým provedl téměř 460 pokusů o "oplodnění" myšího vajíčka buňkou z jiné myší samice, než se mu podařilo dvě embrya odchovat. Jedna ze dvou partenogenetických myšek, pojmenovaná Kaguya podle japonské pohádky o dívce nalezené v bambusovém houští, nyní dokonce bez problémů porodila, takže byla šokovaným odborníkům představena i s čerstvým vrhem několika myšátek.
Výchozím biologickým materiálem asijských vědců vylo nezralé myší vajíčko s ještě nevyvinutou genovou výbavou od myši, u níž byla uměle upravena funkce genů H19 a Igf2, ovlivňujících růst vajíčka a vývoj embrya. Takto upravené vajíčko pak posloužilo jako oplodňovací startér pro druhé, normální vajíčko z jiné myši.
Vědci po splynutí obou zárodečných buněk ještě analyzovali tisícovku takto vzniklé kombinace genů a dospěli k závěru, že partenogenetický zárodek má genovou výbavu v podstatě stejnou jako zárodek, vzniklý klasicky z vajíčka a spermie. Korunním důkazem nezávadnosti tohoto reprodukčního postupu je podle nich skutečnost, že Kaguya vrhla životaschopná mláďata.
Naděje pro lesbičky
Objev je spojován s realizací snu militantních feministek, že muži budou jednoho dne pro lidstvo nepotřební, protože ženy se dokáží rozmnožovat samy. Metoda totiž alespoň teoreticky otevírá před lesbickými páry možnost zplodit si své vlastní potomky, aniž by vybrané matce musel nějaký muž přispět spermiemi k otěhotnění.
Bezprostředně po oznámení objevu se ve vědeckém světě ozvali skeptikové. Podle nich je díky Kaguyi partenogeneze u savců sice experimentálně prokázaná, postup je však velmi náročný a neexistuje záruka, že noví jedinci budou normální - podobně jako savci vzniklí klonováním.
"Sotva se najde dost pacientek, které by tohle chtěly podstoupit," řekl k tomu Simon Fishel ze Střediska asistované reprodukce v britském Nottinghamu. "Je to nesmyslná představa, do toho se nikdo z odborníků nepustí," reagoval za experimentální medicínu Azim Surani z univerzity v Cambridge.