Naděje pro pacienty s Crohnovou chorobou

Nemoc poprvé popsal gastroenterolog B. B. Crohn v roce 1932 a odlišil ji od střevní tuberkulózy.

Jde o zánětlivé střevní onemocnění, při kterém může zánět postihnout kteroukoli část trávicí trubice, nejčastěji ale tenké a tlusté střevo. Zánětlivý proces nepostihuje jen sliznice, dostává se i do hlubších vrstev trávicí trubice a je chronický.

Problém je, že na Crohnovu chorobu lékaři dosud nenašli účinný lék. Mohou jen zmírňovat záněty, pomáhat s dílčími příznaky a snažit se pacientům ulehčit život. To bývá podstatné, protože takové postižení trávicího traktu nemocné velmi omezuje.

Vyskytuje se zejména u lidí mezi 15. a 30. rokem věku, onemocnět mohou ale i malé děti a starší lidé.

Ani přesná příčina nemoci není známa. Odborníci se domnívají, že jde o civilizační chorobu vznikající jako důsledek změn životního stylu, uchovávání a přípravy jídel, používání antibiotik a nadměrného stresu. Všechny tyto změny se objevily až v posledních asi 100 letech a náš imunitní systém na ně reaguje zatím nepřiměřeně agresivně.

Víme ale, že Crohnova choroba je dědičná. A to ze 40–50 %. Pravděpodobnost vzniku choroby u dítěte nemocného rodiče je třikrát až pětkrát větší než u dětí zdravého rodiče. Jsou-li nemocní oba rodiče, je riziko vyšší padesátkrát.

Největšími rizikovými faktory pro vznik Crohnovy choroby jsou podle vědců právě dědičnost, dále užívání antibiotik a kouření.

Crohnova choroba se nejčastěji hlásí bolestí v pravém podbřišku, průjmem (většinou bez příměsi krve), teplotami do 38 °C a úbytkem tělesné hmotnosti. Prvním příznakem také mohou být neprůchodnost střev, těžká podvýživa, případně i bolesti kloubů a abscesy nebo píštěle v oblasti hýždí.

Jako u většiny nemocí ale bývají její projevy individuální. Zároveň ani tyto zmíněné potíže nemusejí rovnou znamenat Crohnovu nemoc. Pokud je ale zaznamenáte, s návštěvou lékaře v žádném případě neváhejte.

Zdraví trávicího traktu včetně střev je podstatné pro celý organismus a jakékoli takové problémy je třeba řešit. O to víc, pokud máte Crohnovu chorobu v rodinné anamnéze. Rozhodně o tom lékaře informujte, náhlý začátek onemocnění totiž může působit i jako zánět slepého střeva. Jeho odstranění by však v tomto případě mohlo vést ke vzniku píštělí.

Pro diagnostiku Crohnovy choroby mají lékaři celou řadu velmi přesných nástrojů.

V posledních letech se šíře léčebných postupů neustále zvětšuje, i když samotný lék stále chybí. Pacient může těžit z konvenční medikamentózní léčby (kortikosteroidy, aminosalicyláty, imunosupresiva, dále antibiotika, probiotika) a zejména z nutriční a podpůrné terapie, které nemocnému mohou ulevit.

Při komplikacích pomáhají chirurgické zákroky a k dispozici je i cílená, přesně indikovaná biologická léčba na míru, která bohužel ale nebývá vhodná pro každého pacienta.

Nadějnou možností jsou však kmenové buňky. Na pražské klinice Iscare proběhl unikátní zákrok, při kterém lékaři implantovali třem pacientům do nehojících se píštělových kanálů mezenchymální kmenové buňky.

Mají totiž tu vlastnost, že se mohou přeměnit v jiné typy buněk, tvořící např. kostní tkáně, chrupavky, šlachy, kosterní, srdeční svalovinu, buňky tukové tkáně atd., a nahradit tak stávající nemocné.

Chronické komplikace a nehojivé píštěle vznikají v důsledku nemoci především v oblasti konečníku a mají velký dopad na kvalitu života pacientů. Obvyklá terapie, jež kombinuje zmíněné konvenční, biologické a chirurgické metody (s cílem zajistit trvalou drenáž), je přitom zpravidla dlouhodobá a obtížná, výkony je nutné relativně často opakovat (problémy se vracejí).

Podle profesora Milana Lukáše, přednosty kliniky a primáře výzkumného centra pro střevní záněty trvala implantace v celkové anestezii asi půl hodiny. Tento zákrok se zdá být zatím nejefektivnějším známým řešením, které by v budoucnu mohlo nahradit stávající terapie a pacientům nabídnout trvalou úlevu od potíží.

„Všechny tři operace proběhly úspěšně, bez komplikací. Za několik týdnů budeme vědět, jestli implantace kmenových buněk do píštělových kanálů měla trvalý efekt,“ vysvětluje profesor Lukáš s tím, že až dvěma třetinám pacientů se píštěle po této operaci zcela zahojí.

Cena zákroku je však vysoká (1 200 000 Kč). Pojišťovna ho proplácí zatím jen ve dvou nemocnicích u nás. Jde o kliniku Iscare a Nemocnici Hořovice, ty totiž mají pro tento zákrok specializované chirurgy.

Cena je vysoká hlavně kvůli logistice operace, kmenové buňky připravuje španělská firma sídlící v Madridu – po rozmrazení přitom ale musejí být do 72 hodin implementovány pacientovi, jinak jsou nepoužitelné.

Pacienti s Crohnovou chorobou často trpí podvýživou, ztrátou hmotnosti a v důsledku toho i velkou únavou, protože nemohou účinně trávit. Lékaři jim proto sestavují přesný jídelníček a předepisují nutriční doplňky.