Článek
Jsou totiž mnohem přesnější než dosavadní vrtačky. Někteří odborníci uvádějí, že až desetkrát. Umožňují tedy pracovat s přesností tisíciny milimetru.
Navíc povrchové zubní kazy odstraňují bezbolestně. Je to důležité, protože děti se ošetření u zubaře bojí víc než většina dospělých. Také dojde k menšímu poškození tkáně, což zvyšuje šanci na to, aby plomba vydržela co nejdéle: mluví se dokonce až o šedesáti rocích.
Kdysi jsme byli laserová velmoc
Laserový přístroj není vrtačkou v klasickém smyslu toho slova. Žádné kazy ani zubní tkáně totiž mechanicky neodvrtává. Pracuje na úplně jiném principu. Soustředěným paprskem je odpařuje. Odborníci mluví v tomto případě o takzvané vaporizaci.
Vůbec první laserový přístroj vznikl na začátku šedesátých let ve Spojených státech amerických. Tedy v době, kdy se o využití neobvyklých vlastností soustředěného paprsku fotonů ve stomatologii ještě příliš neuvažovalo. Trvalo dlouhou řadu let, než se různé aplikace laserů začaly využívat v medicíně.
Jednou ze zemí, kde byl výzkum a vývoj laserových přístrojů na vysoké úrovni, se stalo i bývalé Československo. Krátce po změně politických poměrů na přelomu osmdesátých a devadesátých let vyrobili v turnovské Preciose první přístroje určené na odstraňování zubních kazů. Samozřejmě ve spolupráci s českými vědci.
Prvních dvacet kusů, které tehdy vznikly, pracuje dodnes. Jejich širšímu zavedení do praxe bránily pochyby řady zodpovědných lidí. Podle nich ani v USA nevyužívali podobná zařízení v masové míře, i když lasery samozřejmě vyvíjeli.
Uznání se čeští vědci a výrobci dočkali až na konci devadesátých let, kdy Američané představili podobný zubní laser, jaký Češi zkonstruovali deset let před nimi.
Dovedou pozoruhodné věci
Dnešní přístroje jsou už mnohem dokonalejší a umějí neporovnatelně víc věcí. „Jejich výhodou je například to, že dokážou rozeznat hranici mezi kazem a zdravou tkání,“ říká MUDr. Filip Šmucler. „Jakmile se na ni dostanou, zastaví působení paprsku. Dosáhnout takové přesnosti pomocí konvenčních přístrojů není prakticky možné. Proto zubní lékaři většinou odstraní o něco více zdravé tkáně, než bývá nutné.“
Při experimentech s novými lasery nechávali stomatologové dokonce část kazu v zubu. Laser totiž dokáže vyhubit všechny choroboplodné bakterie a další potenciálně škodlivé mikroorganismy. Takže ošetřené místo zůstane sterilní a nehrozí šíření nákazy.
Navíc se v rozrušeném zubu lépe uchytí moderní výplně založené na chemickém přilnutí. Ošetření je také o něco méně invazívní, tedy šetrnější.
Od dezinfekce až po řezání
Doktor Šmucler nám také prakticky ukázal, jak se s přístrojem zachází. Lékař může pracovat se třemi různými hlavicemi a dvěma typy laseru (erbiový a neodymiový). Na dotykovém displeji si nastaví frekvenci, délku pulsů a množství energie.
Podle nastavených parametrů pak může hlavici používat:
- na odstraňování zubních kazů
- k dezinfekci kořenových kanálků, prostorů za dásněmi (parodontálních kapes) a dalších ošetřovaných míst
- k odstraňování měkkých tkání, při zákrocích na kosti horní a dolní čelisti
Laser je dokonce vhodný i k dermatologickým zákrokům, ale to už bychom zabíhali trochu jinam.
Erbiová hlavice se dá rovněž využít třeba při bělení zubů. Tím, že zahřeje bělicí látku, zrychlí její pronikání do skloviny a zefektivní tento proces.
Není úplně bezbolestný
S prvním českým laserem jsem se setkal v ordinaci Výzkumného ústavu stomatologického v Praze. Tehdy mě zaujalo, že výkon s ním může být bezbolestný. Ale jen při ošetření povrchových kazů.
To platí i pro lasery současné. Pokud je kaz hlubší, bývá nutné použít běžné anestetikum. A to zejména u pacientů, kteří vnímají bolest citlivěji.
Co to stojí
Za běžnou amalgámovou plombu zaplatíme 50 až 500 korun, záleží na velikosti kazu a typu použitého materiálu. Cena bílé plomby z různých kompozitních materiálů se obvykle pohybuje od 500 do 1500 Kč. Cena plomby při použití laserového přístroje pak od 1500 do 2900 Kč. Pacient si všechny náklady na ošetření hradí sám.