Článek
Pacienti se však do nich mnohdy dostanou pozdě, protože příznaky podceňují. Také následná péče a rehabilitace jsou nedostatečné.
"Je zarážející, jak mizivé jsou informace mezi laickou veřejností o příznacích a co má pacient dělat, když nastanou," řekl docent Jiří Bauer z iktového centra Všeobecné fakultní nemocnice.
Podle statistiků je v Evropě na 100 000 obyvatel ročně zhruba 150 případů cévní mozkové příhody, v Česku 300. Ročně zemře na iktus celkem 17 000 Čechů.
Lepší informovanost o příčinách a příznacích mrtvice by občanům měl přinést celosvětový den osvěty a prevence mrtvice, který připadá na 16. května. Česko projekt rozšířilo na celý měsíc. Osvětové akce upozorní veřejnost na možnosti prevence a nutnost zahájit léčbu co nejdříve po záchvatu.
K akci se připojilo 15 nemocnic, které uspořádají otevřené dny pro zájemce a umožní jim, aby se seznámili s prevencí a akutní i následnou péčí o nemocné. V nemocničních ambulancích neurologie, kardiologie a interny a na webové adrese www.cmp.cz budou podrobnosti o kampani a seznam zúčastněných nemocnic.
Jak se projevuje cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda je spojena s náhlou poruchou průtoku krve mozkem. Buňky v části mozku, která nedostává krev, odumřou. Čím dříve se léčba zahájí, tím je následné postižení menší.
K nejběžnějším příznakům mozkové mrtvice patří ochablost či znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla. Jsou to i potíže s mluvením, porucha zraku, závratě a silná bolest hlavy bez zřejmé příčiny. Léčba je účinná do tří hodin od rozvoje příznaků, většina pacientů však přichází později.
Lékaři upozorňují, že riziko mrtvice lze snížit jednoduchými změnami životního stylu - nekouřit, věnovat se procházkám či každý den půl hodiny cvičit, jíst ovoce a zeleninu, udržovat si správnou váhu, omezit ve stravě sůl, tuk a cukr a pít alkohol s mírou.
