Na jaře je čas změnit životosprávu

"Změny, které nás ještě teď mohou potkat, jsou pro organismus nejnáročnější za celý rok. Za pojem jarní únava se totiž dá skrýt vše - opravdová únava, přetažení organismu či vážné onemocnění. Velmi obezřetný by měl být proto i ten, kdo zatím nikdy nestonal, nikdy nebyl u lékaře a cítí jen, že jaksi není ve své kůži. To, co ho trápí, může být důsledkem špatné životosprávy nebo prvním projevem závažné nemoci," říká MUDr. Lubomír Berka, CSc., kardiolog z Jindřichova Hradce.

Nevhodná skladba jídla, kterým jsme doposud tělo zásobovali, byla pro organismus velkou zátěží. Nemusíme se začít zrovna postit, ale rozhodně nám prospěje odlehčená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a s omezením tuků. Jídlo bychom si také měli rozdělit do více menších porcí.

Jestliže neholdujeme pestré stravě s dostatkem vitamínů, minerálů a stopových prvků, měli bychom jídelníček doplnit syntetickými preparáty. Ve stresu, kterého život přináší hodně, těchto látek potřebujeme více.

I když se cítíme unavení, je třeba se každý den hýbat. Starší a nemocní lidé by se ovšem měli poradit s ošetřujícím lékařem. Mohli by si totiž při nevhodně zvoleném sportu spíše uškodit. "Přínosem pro zdraví však nemusí být jen sport. Většině z nás prospěje, pokud pravidelně půjdeme alespoň část cesty do práce pěšky, místo jízdy výtahem zvolíme chůzi po schodech. Ideální také bude, jestliže si zvykneme pravidelně zařazovat nějakou další aktivitu - plavání, cvičení ve vodě, jógu, aerobik, jízdu na kole či na doporučení lékaře rehabilitační cvičení," uvádí doktor Berka.

Mnozí z nás nepřikládají hospodaření s energií žádný význam a ani netuší, jak je energie pro nás důležitá. A tak se utápíme v malicherných sporech, vedeme žabomyší války a dlouhodobě přepínáme svoje síly. Tak se nám může snadno stát, že budeme oslabeni a ani o tom nebudeme vědět. Pak stačí nedostatečně vyléčená chřipka nebo jiná viróza a banální onemocnění nás může vážně ohrozit nebo na určitou dobu vykolejit. Třeba po chřipce to může být až na šest i osm týdnů.

Jsou dny, kdy se nám nic nedaří, máme problémy doma, pak se přidají ještě potíže v práci. Situace vyvrcholí tím, že dostaneme vynadáno od šéfa. "Většina lidí zareaguje zrudnutím a srdce jim začne rychle bít. Organismus je přetížen a ve stresu. To se musíme naučit zvládnout. Podle okolností je dobré tento stav rozhýbat nebo rozdýchat. Stačí se venku rychle projít nebo alespoň vyběhnout po schodech. Není-li to možné, pak se osvědčilo vědomě hluboce dýchat, zhruba frekvencí 12 dechů za minutu. Po několika minutách je stres zažehnán a organismus se zklidní," dodává dr. Berka.

K hospodaření s energií také patří umění odpočívat. Měli bychom se naučit i v průběhu náročného pracovního dne na několik minut úplně vypnout. Na chvíli se oprostit od svých starostí. Každý den si vyhradit chvilku pro sebe, pohodlně se posadit nebo natáhnout, zavřít oči a nechat své myšlenky volně plynout. Vtíravé myšlenky nezaháníme, bývá to zbytečné a hlavně pokud se jim nebudeme bránit, samy odplynou. Stačí pět deset minut a člověk se cítí jako znovuzrozený.

Organismus nám stále vysílá signály, které vypovídají o tom, jaký je jeho skutečný stav a co potřebuje. Měli bychom se je naučit rozpoznávat a řídit se podle nich. Pokud jim nevěnujeme pozornost, pak dříve nebo později dojde k projevům přetížení a rozvoji chorob, mnohdy s tragickými důsledky. Proto se vyplatí zajímat se o zdravý životní styl dříve, než nás stálé přepínání sil, nevhodná výživa a stres přivedou na nemocniční lůžko.

Mnoho let se z médií dozvídáme o tom, co je pro každého z nás zdravé, co nám prospěje a co nám škodí. Často to ani nevnímáme. Podobné rady nám dává i ošetřující lékař. Mnohdy se ho snažíme ošidit a ukázat se v lepším světle. Neuvědomujeme si, že si lžeme do vlastní kapsy. Lékař přece není náš soudce, je to člověk, který nám může poradit a pomoci v léčení. To, zda se jeho radami budeme řídit, záleží jen na nás. Protože soudit nás bude naše vlastní tělo.