Myomy: místo operace léky

Klasický zákrok představuje větší zátěž a rizika. Ve vážných případech musí lékaři odstranit ženám dělohu celou, což představuje docela radikální zásah do jejich života. Ale nejen to, tato operace vyžaduje také dlouhou rekonvalescenci a přináší i rizika nepříjemných pooperačních stavů, třeba žilních nebo urologických.

Pokud pacientka přijde zároveň s dělohou i o vaječníky, objeví se u ní příznaky klimakteria, kvůli nedostatku estrogenů, které v potřebné míře produkují tyto ženské pohlavní orgány. Takže ji začnou trápit návaly horka, pocení, osteoporóza, urologické problémy, případně zvýšený cholesterol.

Ženy se snaží vyhnout operacím, když to jenom trochu jde. Gynekologové to vidí podobně. Pokud už musí operovat, tak co nejšetrněji. Při nahlédnutí do statistik za poslední dva roky vidíme, že mezi operacemi převládají ty laparoskopické. Lékaři při nich odstraňují jenom nádory, nikoliv celou dělohu. Také počet operovaných pacientek nestoupá, což může být i díky využití dosavadní, stejně jako nové, hormonální léčby.

Lék s ulipristal acetátem dokáže navíc pomoci i těm ženám, které v důsledku častého a silného menstruačního krvácení zaviněného myomy trápí anemie, česky řečeno chudokrevnost.

Padesátiletá manažerka důlní společnosti, která se léčila u MUDr. Romana Kříže, gynekologa z Benešova, byla takovým čítankovým příkladem. Tato matka tří dětí trpěla kvůli několika myomům tak silným krvácením, že u ní lékař zjistil dramatický pokles hemoglobinu, a tedy chudokrevnost. Hrozila jí operace, na tu ale odmítala jít.

Nový lék s ulipristal acetátem u ní zabral přímo ukázkově. Už po 14 dnech jeho užívání volala doktoru Křížovi. Poprvé po dvaceti letech přestala silně krvácet a špinit mezi menstruacemi. Po dvou měsících zmizely tyto problémy úplně. Také ji už nebolelo břicho, zlepšil se krevní obraz a zbavila se chudokrevnosti.

Co pro ni bylo velmi důležité, po třech měsících se její myomy zmenšily o 45 procent. Lékař jí pak nasadil gestagenní hormony. Ty zlepšily ženin stav natolik, že už dnes nepotřebuje operaci. Navzdory blížícímu se klimakteriu menstruuje pravidelně a krátce: tři až čtyři dny, navíc bez problémů. Je nadšená.

„Vývoj podle všeho směřuje k tomu, že bude ubývat operací a přibývat farmakologické léčby,“ říká MUDr. Roman Kříž. „Odhaduji, že by se poměr mezi nimi mohl změnit během čtyř až pěti let na jedna ku jedné. Ulipristal acetát je součástí tohoto trendu.“

Myomy se mohou vytvořit uvnitř dělohy, na jejím vnějšku i v její stěně (tento typ bývá nejčastější). Obvykle postihují ženy od 20 do 50 let. Po menopauze, tedy po vyhasnutí plodnosti, už nevznikají. Ty, které pacientka má, zůstávají stejné nebo se zmenšují.

Na růst těchto útvarů mají totiž vliv ženské pohlavní hormony. Jejich výskytu nelze nijak zabránit. Riziko, že začnou ženu trápit, zvyšují pravděpodobně i operační výkony na děloze, přerušení těhotenství a porody. „Čím víc jich pacientka podstoupila, tím častěji se objevují,“ říká doktor Kříž.

Jejich výskyt a růst postihuje ve zvýšené míře také ženy s nepravidelným menstruačním cyklem. Většinou jde o pacientky s nadváhou nebo o ty, které jsou obézní. V tukové tkáni se totiž tvoří nadbytek ženských estrogenů. Vzniká tak nerovnováha mezi nimi a gestageny, které nezvládají kompenzovat jejich vliv. Děložní sliznice a myomy pak narůstají.

Značnou roli hraje samozřejmě i dědičné riziko, ale jde jen o vysokou pravděpodobnost. Dcera nemusí trpět potížemi, které trápily její matku.

Myomy se obvykle projevují bolestmi v podbřišku a silným krvácením při menses, nebo před začátkem měsíčků. Mohou se ovšem objevit i jindy. Typickým příznakem bývá rovněž silné menstruační krvácení, a dlouhé špinění před i po něm. Ženy, které mají větší počet myomů, může například trápit sedm dní špinění, pak sedm dní menstruují a potom třeba dalších sedm dní špiní.

Myomy jsou někdy příčinou toho, že nedokážou otěhotnět, případně donosit plod. Lékaři se ovšem setkávají i s klientkami, které bez problémů porodí dítě navzdory uvedeným nádorům. Ty se také nemusí nijak projevovat a gynekolog na ně přijde náhodou, v rámci jiného vyšetření. U takových pacientek často stačí takzvaná vyčkávací léčba, kdy je lékař pouze pravidelně sleduje. Žena k němu obvykle chodí jednou za půl roku nebo za rok na vyšetření ultrazvukem. Dělá se buď přes břišní stěnu, nebo přes pochvu.

Zastavit zvětšování nádorů dokáže někdy hormonální antikoncepce. Často také sníží nadměrné menstruační krvácení. Tento efekt dosahuje v míře o něco větší rovněž užívání gestagenů. K dispozici jsou v různých formách: v pilulkách, injekcích nebo jako nitroděložní tělísko s hormonem (to uvolňuje do dělohy levonogestrel).

Existují i další hormonální léky. Gynekologové je obvykle užívají jako dočasné řešení, aby zmenšili uvedené problémy, včetně velikosti nádorů, které se pak snáz operují. Takovým lékem je například injekce analogu gonadoliberinu. Myomy dokáže zmenšit asi o 15 až 20 procent na dobu dvou až tří měsíců. U žen však také navozuje dočasné příznaky klimakteria, které jsem už zmínil. Navíc pacientky po první injekci obvykle špiní nebo krvácejí.

U nového léku - ulipristal acetátu - nepociťují v drtivé většině případů klimakterické obtíže, a jak už bylo řečeno, tyto pilulky podstatně snižují menstruační krvácení. „Po jednom až dvou měsících vidím navíc u řady z nich tak razantní zmenšení myomů, že operace není v některých případech nutná,“ říká doktor Kříž.