Článek
Ty totiž ovlivňují rozhodování a zpracovávání informací. A u většiny lidí fungují tak, že upřednostňují pozitivní zprávy a podceňují ty negativní. Největší optimisté vykazují obrovskou činnost v čelních lalocích ve chvíli, kdy slyší pozitivní zprávy, ale téměř nulovou aktivitu při poslechu negativních zpráv. U pesimistů je tomu naopak, čelní laloky pracují intenzivně při poslechu negativních zpráv.
Tento jev má zřejmě evoluční význam, ignorace negativních informací slouží k přežití jedince v nepříznivých podmínkách. V moderní společnosti to může hrát pozitivní roli při zvládání stresu, může to být účinnou zbraní proti depresím, ale zároveň se optimismus nesmí změnit v nedbalost a naprostou ignoraci faktů.
„Kouření zabíjí, nechráněný sex může stát člověka zdraví a při nepromyšleném finančním riskování je třeba přijmout důsledky. Přestože informace o negativních důsledcích kouření známe všichni, spousta kuřáků přesto věří, že rakovina se zrovna jim vyhne. Rozvodovost dosahuje padesáti procent, ale přesto lidé stále vstupují do manželství bez obav, protože věří, že oni patří k té šťastné části,“ vysvětluje princip fungování mozku neuroložka Tali Sharotová z University College London.
„Podle mě tato studie zdůrazňuje něco, co je v neurologii stále více zjevné, že hlavní částí funkcí mozku při rozhodování je testování předpovědí ve vztahu k realitě, v podstatě všichni lidé jsou vědci. A přestože nervové procesy jsou velmi vyspělé a složité, jasně to dokazuje, že mozek někdy reaguje nesprávně a příliš optimisticky navzdory důkazům,“ komentoval studii doktor Chris Chambers z University of Cardiff.