Článek
Mozek velmi významně rozlišuje, zda čteme z obrazovky, či z papíru. „U obou způsobů hrají roli oči, paměť a centra řeči. Mozek však integruje čtenou informaci mnohem lépe, pokud člověk něco fyzicky drží v ruce, než když čte z počítače,“ upozorňuje neurolog Martin Stránský z pražské Polikliniky na Národní.
Posouvání textu skrolováním je totiž pro něj nepřirozený způsob čtení. „Učíme se tedy lépe otáčením stránek, čímž se rozděluje text do hmatatelných částí, což nám pomáhá zpracovat informace do hmatatelnějších kusů pro pochopení či zapamatování,“ vysvětluje.
Držení papíru posiluje vjemy, neboť aktivuje více mozkových cest pro jediný akt. Mozek si totiž písmo pamatuje jako vizuální-fyzické předměty, přesně tak, jak jsme jej to naučili. Proto dokážeme číst lépe, když písmo „držíme“ v ruce. Ač to tak nevypadá, je to velmi důležité. Proto i umíme přečíst i zpřeházená písmena ve slově, jelikož mozek nečte každé písmeno, ale slovo jako celek. Z obrazovky ale vše funguje jinak.
Jednak je to obecně mnohem náročnější než z knihy, což může vést i k dalším problémům, např. syndromu unaveného oka, kterým podle amerického Národního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví trpí až 90 procent lidí, kteří tráví u počítače alespoň tři hodiny denně. „V neposlední řadě je tu fenomén tzv. hypertextů, které nás nutí vyskočit z textu a číst nějaká doplnění, čímž narušujeme tok informací z původního textu,“ tvrdí neurolog.
Pokud tedy chcete, aby u dítěte vývoj jeho mozku proběhl v pořádku, pak je zapotřebí integrovat části mozku s pohybovým aparátem, což navíc zpětně podpoří i řeč.
„Příkladem je například to, že malé dítě se vždy učí počítat na prstech, na které se dívá. Schopnost řeči a bohatý slovník jsou spolehlivým ukazatelem inteligence. Pokud však budeme už od nejútlejšího věku podporovat děti v psaní pomocí klávesnice nebo je necháme přemisťovat věci převážně pomocí kurzoru na obrazovce, omezíme tím jednu z nejdůležitějších fází vývoje mozku,“ varuje.
Důležité psaní rukou
Stejné je to i při srovnání ručního psaní s psaním na klávesnici. Při klasickém ručním psaní se aktivují důležitá centra v mozku, která koordinují další části těla. Jedná se o poměrně náročnou činnost, která rozvíjí samotnou mozkovou činnost. Čím více tedy budete psát, tím víc bude váš mozek trénovaný.
Při psaní se navíc zapojuje až 500 svalů, které spolu musí spolupracovat. Dochází tak k rozvoji grafomotorických funkcí, což je naprosto klíčové pro zdravý vývoj mozku, a to nejen u dětí.
Psaní také vede ke zvyšování nervové aktivity. Podle nejnovějších studií je u těch, kteří píší rukou, mnohem silnější nervová aktivita než u lidí, kteří před sebou mají vytištěný text. To vede k většímu zapojení mozku, lepšímu soustředění, zapamatování, zkrátka k opravdové koncentraci.
Což potvrzuje i zjištění amerických vědců, kteří sledovali vysokoškolské studenty, jak moc si pamatují zapsaný text během vyučování. „Došli jsme k závěru, že studenti píšící na klávesnici mají výrazně menší šanci, že si zapsaný text zapamatují než ti, co si poznámky píší ručně,” vysvětluje pro The New York Times vedoucí studie Dr. Laura Dinekartová.
Omezenost v domýšlení
Moderní technologie nám také velmi významně usnadňují vyhledávání věcí i informací. Jenže právě to může v konečném důsledku omezovat tzv. domýšlení. Mozek tím pádem degeneruje. Pokud se tak navíc děje ještě ve věku, kdy se mozek teprve učí, pak není ani šance, aby se dostatečně vyvinul.
Proto i vědci a mezinárodní vědecké organizace, jako je Americká pediatrická asociace, tvrdí, že používání počítače v mateřské škole by mělo být opatrně cílené.
„Pro proces učení a poznávání je tedy lepší číst z papíru a věci psát na papír. Neomezí se důležité myšlenkové procesy a nevzniká tak závislost na počítači. Úplně nejlepší však je aktivně diskutovat s ostatními a přenášet naše poznatky verbálně do diskuse,” uzavírají téma odborníci z Kanceláře ombudsmana pro zdraví.
