Článek
"Imunitní systém moskytů je velmi účinný," řekl Fotis Kafatos, ředitel Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) v Německu. "Nabízí velmi reálné cesty k boji s nemocí už v těle hmyzu, daleko dřív, než se parazit dostane na člověka."
Ve dvou samostatných výzkumech identifikovali vědci dva páry moskytích proteinů s klíčovými účinky na parazita. Zatímco dvojice CTL4 a CTLMA2 působí v hmyzím organismu jako ochrana parazita, proteiny TEP1 a LRIM by byly schopny ho zabít, jejich působení je však za normálních okolností omezováno. Při pokusném vyloučení vlivu prvního páru proteinů zahynulo v těle moskytů 97 procent malárii působících parazitů a při optimalizaci působení druhé dvojice vyzněly pokusy podobně.
Plasmodium prodělává jednu z fází svého vývoje v organismu komárů rodu Anopheles. S nakaženou krví moskytí samička nasaje zárodky parazita, jež se pak dál vyvíjejí v jejím střevě. Po třech týdnech plasmodium dospěje do dalšího stadia a přesune se do sacího ústrojí komára. Ten pak parazita předá další oběti, jejíž krve se napije. Jestliže se plasmodium nedostane z komára do krve oběti, životní cyklus je přerušen a parazit hyne.
Stačí tedy "jen" najít genetický kód, jak přimět nalezené moskytí proteiny, aby působily proti parazitovi, a takto modifikovaným hmyzem infikovat přírodní populace. Ideální scénář vrcholí stavem, kdy plasmodium už nenajde vhodného mezihostitele a malárie se definitivně ztratí.
