Článek
Na trhu je k dostání velmi mnoho druhů řas s různými výživovými profily. Odborníci je přitom rozlišují na tři hlavní kategorie - hnědé, zelené a červené.
Nutriční benefity řas
Řasy mají obecně nízký obsah kalorií. Mnoho druhů pak přes slanou chuť obsahuje nižší množství sodíku, tudíž je lze používat i jako zdravější variantu soli.
I z pohledu obsažených bílkovin mohou být pro lidské zdraví přínosem. Některé druhy mají tolik bílkovin a aminokyselin na gram jako hovězí maso. Odborníci ale upozorňují, že řasy nelze konzumovat v takovém množství jako maso, proto jen na ně nelze z pohledu vyváženého jídelníčku spoléhat. Stravitelnost bílkovin z mořských řas se navíc také liší podle druhu.
Mnohé řasy jsou také bohaté na vlákninu, která napomáhá zdravému trávení a udržuje pocit sytosti. Například 5gramová porce hnědých řas má asi 14 % doporučené denní dávky vlákniny.
Mimo to obsahují některé řasy i tzv. alginát, který dokáže regulovat chuť k jídlu, tudíž ho lze doporučit při hubnutí, a pak také polysacharidy, které zlepšují zdraví střev a pomáhají pociťovat pocit sytosti.
„Výborný může být i olej z řas, který je díky svému obsahu zdravých mastných kyselin dobrou alternativou rybího oleje,” vysvětluje pro magazín Time odbornice na výživu Nancy Oliveirová.
I malé množství řas navíc může obsahovat více živin než zelenina. „Jedná se především o hořčík a železo, ale také vitamin A, vitamin K, folát a některé vitaminy B12, ovšem ne ze všech druhů řas je B12 dobře stravitelná,” upozorňuje japonský dietolog Miho Hatanaka.
Negativa řas pro lidský organismus
Velkou nevýhodou některých řas bývají obsažené těžké kovy. Množství obsaženého arsenu, hliníku, kadmia, olova, rubidia, křemíku, stroncia a cínu se přitom liší podle místa výskytu a také míry znečištění vody a stavu rostliny.
Hijiki, tenká mořská řasa, která je při vaření černé barvy a je často používána v japonských a korejských předkrmech, je nejčastěji postižena expozicí arsenu.
Přestože se dá tato řasa stále koupit ve specializovaných obchodech, zdravotní ústavy USA, Austrálie a některých států v Evropě a Asii před touto řasou varují.
Problematické u řas také bývá, že některé druhy mohou absorbovat jód, což může způsobovat potíže u lidí s nedostatečnou funkcí štítné žlázy.
„Negativní dopady může způsobovat i obsažený vitamin K, který špatně reaguje s léky na ředění krve a draslíkem, což může být velmi nebezpečné pro lidi se srdečními a ledvinovými potížemi, jelikož jim brání filtrovat přebytečný draslík z těla,” vysvětluje Oliveirová.
K řasám je lepší přistupovat jako ke koření
I z těchto důvodů je tedy dobré konzumovat řasy s mírou a přistupovat k nim víc jako ke koření.
„Jde o to, aby lidé k řasám nepřistupovali jako k superpotravinám a nekonzumovali jich hodně. Plná miska řas denně by už mohla být vzhledem k obsaženému množství stopových prvků moc,” dodává Oliveirová.
Podobná doporučení má i Miho Hatanaka. Podle něj je dobré k řasám přistupovat jako k příloze, kterou je dobré konzumovat jednou až dvakrát týdně, případně je používat jen jako koření na dochucení například miso polévky.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
